Jiří Černý: Odysseus Petra Ulrycha není lstivý ani vítězný, je hledající a strádající
Petru Ulrychovi bylo pětadvacet, jeho sestře Haně o pět let míň. S písničkou Nechoď do kláštera právě vedli neoficiální československou hitparádu. První světové rockové opeře Tommy skupiny The Who bylo pár měsíců a mladíci z Brna připravovali jedno ze svých životních děl.
„…Doufám, že pochopíte starostlivého otce a napíšete mi pravdu… Stále ještě jsem proti tomu, aby (hlavně Petr vzhledem k jeho vzdělání leteckého inženýra) nastoupil tuto dráhu. Můj názor na něj po pěvecké stránce je tento: hlasově slabý průměr, chtěl-li by něčeho dosáhnout, musel by tvrdě cvičit a studovat… V minulém roce jsem mu dal ultimátum, když do 1. září nenastoupí do svého povolání, že musí z domu. Nestalo se tak, protože jak Petra, tak Hanku mám nesmírně rád a moc mně na nich obou záleží…,“ napsal v lednu roku 1968 Jiřímu Černému tenor Státního divadla v Brně, Jaroslav Ulrych.
Ještě že vzal otec svá dítka na milost, nevzniklo by jinak ojedinělé dílo, které spojilo dohromady jejich kapelu Atlantis a Orchestr Gustava Broma: konceptuální album Odyssea. Deska natočená v roce 1969 a již opatřená katalogovým číslem ovšem byla trnem v oku tehdejšímu režimu, a tak si na své oficiální vydání musela počkat až do roku 1990.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
