Rýč. Literárně-hudební kompozice z veršů irského básníka a nositele Nobelovy ceny Seamuse Heaneyho

28. srpen 2023

Významný irský spisovatel se narodil v roce 1939 v ulsterském hrabství Derry, dětství prožité na farmě a venkovský život vázaný na půdu je jedním z podstatných pramenů jeho poezie. Proto se náš Souzvuk jmenuje prostě: Rýč. 30. srpna uplyne 10 let od Heaneyho smrti.

Účinkují: Petr Pelzer, Jiří Ornest
Připravil: Miloš Doležal
Překlad: Zdeněk Hron
Hudba: Dave Spilan, Jan Hrubý
Režie: Ivan Chrz
Natočeno: 2004

Seamus Heaney se narodil jako nejstarší z devíti dětí obchodníka s dobytkem, ve dvanácti letech udělal zkoušky na katolické gymnázium sv. Columby ve městě Derry, později studoval angličtinu na Queen´s University v Belfastu. Zde také žil až do roku 1972, kdy se kvůli zostřujícím se nepokojům mezi katolickou a protestantskou komunitou přestěhoval do Dublinu v Irské republice.

V pozdějších letech hodně cestoval a přednášel mimo jiné na Oxfordské univerzitě a na Harvardu. Roku 1995 byl oceněn Nobelovou cenou za literaturu. Jeho manželka Mary Heaneayová je autorkou známého převyprávění irských pověstí Over the nine Wales.

Básně začal skládat na začátku šedesátých let jako mladý učitel v Belfastu. Prvotina Death of a naturalist (Přírodozpytcova smrt) vyšla roku 1966. Za nejvýznamnější dílo je považována sbírka North (Sever) z roku 1975. Mimo poezie se věnuje také psaní esejů.

Heaney jde ve stopách irského národního barda W. B. Yeatse, ve svých dílech reflektuje osudy své země a jejích obyvatel, nepřehrabuje ve svém nitru, neřeší složité psychologické problémy v jeho poezii nenajdeme individualismus; zabývá se spíše životem na venkově, vztahem člověka a přírody, ale také keltskou i předkeltskou minulostí Irska. Zvláštní vztah chová k „Severu“, píše o Britských ostrovech, o Islandu i Dánsku, o tajemném světě vikinských válečníků, o mytických zásvětních říších. Řadu básní zasvětil irské krajině – zejména mořskému pobřeží v kontrastu s podmáčenou rovinou rašelinišť.

V oceánu nechává ožít mořskou pannu, užasne nad poklady zjevenými rašelinou nad tělem obětovaného muže, nad dávnou mrtvolou dívky, nad výtvory předků. Kromě tajemstvími protkané země se bez sklonů k primitivnímu ruralismu věnuje také životě a práci prostých venkovských lidí (už první báseň jeho první sbírky se jmenuje Rýč). Verše se nenechávají svazovat formální stránkou, jeho jazyk je tvrdý, nevyumělkovaný.

V tvorbě Seamuse Heaneyho se odráží také současný severoirský náboženský konflikt; básník, ačkoliv se v duchu svého uměleckého zaměření i svých kořenů kloní ke katolicismu a k představě jednotného Irska, odsuzuje všechno nesmyslné násilí; vysloužil si tak nepochopení a odpor v radikálních táborech na obou stranách barikády. Spolu s dalšími umělci se už léta aktivně zapojuje do mírotvorného procesu.

V češtině vyšel výbor z prvních pěti sbírek pod názvem Přezimování pod širým nebem (Odeon, 1985), několik básní bylo otištěno také v antologii Ostrovy plovoucí k severu (1989). Poslední dvě sbírky Seeing Things (1991) a The Spirit Level (1995) byly vydány pod názvy Vidiny a Vodováhy odvahy ve výboru Jasanová hůl (1998). A nejnověji se lze s Heaneyho poezií setkat v antologii irské poezie Vzdálené tóny naděje (Host, Brno 2000).

autor: Miloš Doležal
Spustit audio

Související