Stanislav Vodička: Čas šumí. Literárně-hudební pásmo z básnických próz uměleckého knihaře z Vysočiny
Stanislav Vodička se vyučil knihařskému řemeslu, které provozoval po 20 let v Tasově. Autor skvostných lyrických miniatur, přírodních črt, básní v próze, vzpomínkových zápisků i portrétů roztodivných obyvatel Vysočiny knižně debutoval až ve svých téměř sedmdesáti letech v roce 1979 souborem próz s teskným názvem Tam, kde usínají motýlové. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
„Za Vodičkovou prvotinou se už tehdy dalo odhadnout úporné úsilí kontemplovat svět kolem sebe i v sobě, úsilí doprovázené touhou dopátrat se jeho smyslu skrze jeden lidský život i skrze život ostatních. (...) Jeho texty probleskuje poznání, že i příroda nemá jen svůj vnější čas, rozdělený do jara, léta, podzimu a zimy, ale že se v ní odehrává drama hlubší, podstatnější a překračující tato roční období. Tajemství v přírodě se mu stalo cestou k tajemství v člověku,“ napsal literární vědec Vladimír Binar, který se zásadní měrou podílel na vydání všech Vodičkových knih.
Řeka venku hučí, hlodá kameny a břehy, čas šumí a hlodá všecko.
Stanislav Vodička
Následoval soubor Planina ticha, výbor Na vzdušné pěšince a nakonec v roce 1990 sbírka zápisků Jepičí okamžiky, složená z textů-kartiček nalezených v autorově pozůstalosti. A k nim připočtěme podstatné svědectví Básník Jakub Deml v Tasově.
Nejposlouchanější
-
George Farquhar: Galantní lest. Hvězdně obsazená komedie o dvou zchudlých londýnských kavalírech
-
Alain-Fournier: Kouzelné dobrodružství. Obraz citového života mladých na přelomu 19. a 20. století
-
Sudabeh Mohafez: Hoří. Anita Krausová v psychologickém thrilleru o spálené duši
-
Václav Kahuda: Proudy. Ponořte se do spodních vod života a jeho literatury v Četbě s hvězdičkou
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.