Svatopluk Čech: Z dávných vzpomínek. Autobiografické črty klasika české literatury
Čech vědomě usiloval o společenskou angažovanost své tvorby: vytvořil rozsáhlé dílo veršem i prózou, z něhož si však jen menší část uchovala životnost i dnes. Vzpomínková próza, kterou jsme připravili pro Pokračování za pět minut, evokuje dobu, jejíž duch je pro nás nenávratně ztracen. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Syn národně uvědomělého hospodářského správce, nadšeného vlastence a ctitele Kollárovy Slávy dcery se narodil 21. února 1846 v Ostředku u Benešova. Rodina se často stěhovala, ale básníkovy vzpomínky se nejčastěji vracely k pobytu v Litni u Berouna a ve Vraném u Slaného. Gymnázium začal studovat v Litoměřicích a dokončil je v Praze. Už za studentských let otiskoval první básně (od r. 1864).
Vystudoval právnickou fakultu, v letech 1872–78 byl advokátním úředníkem (ohlasy této kancelářské praxe se objevují v novele Jestřáb kontra Hrdlička), potom se věnoval literatuře. Po přechodném působení v redakcích různých časopisů založil spolu s bratrem Vladimírem a Servácem Hellerem r. 1879 časopis Květy, který redigoval až do r. 1899. V Květech také otiskl většinu svých prací, vedle toho přispíval do Lumíru, Světozoru a Národních listů.
Klidný život neženatého samotáře v Obříství u Mělníka a později v pražské Tróji, stranou literárních půtek, zpestřil několika cestami po evropských zemích. Zemřel v Praze 23. února 1908.
Nejposlouchanější
-
Radka Denemarková: Cukrář a Venuše. Tragická romance karlovarského cukráře a krásné varietní divy
-
David Drábek: Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilových, šampionů v kolové
-
Anna Bolavá: Do tmy. Příběh osamělé ženy, jejíž vášeň pro sběr bylin se mění v chorobnou posedlost
-
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka