Rozpustilosti Jana Nováka. Pět světových premiér na Moravském podzimu

Jazz, folklor i latina

Život Jana Nováka by vydal na několik filmů. Rodák z Nové Říše se už jako nepoddajný student nechal vyloučit z jezuitského gymnázia na Velehradě. Utekl také z Německa, kam byl za druhé světové války totálně nasazen.

Po válce studoval v USA u Aarona Coplanda a Bohuslava Martinů, znal z první ruky pravý americký jazz i moravský folklor. To vše mělo vliv na jeho vlastní hudební rukopis. Stejně důležitá pro něj byla také latina, kterou ovládal jako živý jazyk, používal ji v korespondenci a uměl v ní také psát poezii.

Věrný vlastnímu svědomí

Nezávislá povaha ani svědomí Novákovi nedovolily, aby se zapletl do povinných ústupků komunistické diktatuře. Odmítal chodit k volbám, byl vyloučen z Československého svazu skladatelů. Po okupaci v roce 1968 už bylo jasné, že musí opustit republiku. Žil s rodinou postupně v Dánsku, v Itálii a v Německu, kde také roku 1984 v Novém Ulmu zemřel.

Po emigraci Novákovo dílo de facto zmizelo z tuzemské scény, na kterou se jeho hudba stále intenzivněji vrací teprve v posledních letech. Mezi prvními, kdo se k jeho dílu po roce 1989 přihlásili, byla Janáčkova opera v Brně a festival Concentus Moraviae.

Pocta Moravského podzimu: projekt Ludicra

Jan Novák by se letos v dubnu dožil sta let. I proto mu festival Moravský podzim věnoval značnou část programu včetně víkendového maratonu. Ten zahájilo v pátek 8. října 2021 živé provedení projektu Ludicra v brněnském Besedním domě.

Pět latinských básní z Novákovy sbírky Ludicra, což česky znamená hry, žerty nebo rozpustilosti, posloužilo jako předloha pro vznik pěti současných skladeb.

Projekt nazvaný podle Novákovy sbírky inicioval violoncellista Štěpán Filípek ve spolupráci s Brno Contemporary Orchestra, jeho šéfdirigentem Pavlem Šnajdrem a dramaturgem Viktorem Pantůčkem.

Skladby Fabella, Cantilena aeaea, Anna, Somnium a Oratio philippica zkomponovali Jakub Rataj, Lenka Nota, Barry Wan, David Carpenter a Jana Vöröšová.