Rozmanité pražské vinice: Nový fenomén, který staví na tisícileté tradici
Kolik pražských vinic znáte? Asi si vybavíte Grébovku, vinici na Pražském hradě nebo svatou Kláru v Troji. V Praze jich je však víc než dvacet a obvykle je najdeme v místech, kde se vinná réva pěstovala už za Karla IV. Právě on totiž přikázal v Praze vinice zakládat.
Za Rudolfa II. bychom tu našli už asi dva tisíce vinic o rozloze přes 700 hektarů. Postupně ovšem následkem válek, zástavby, dopravy, počasí i škůdců vinohrady zanikaly, až z mapy Prahy po roce 1948 prakticky zmizely. V současnosti už zase zabírají asi 20 hektarů a jejich věhlas se postupně vrací. Zajímají vás jejich příběhy? S šéfredaktorkou časopisu Víno a styl a autorkou knihy Prahou za vínem, kterou loni vydalo Nakladatelství Grada, Radanou Vítkovou pražské vinice prozkoumáme v novém seriálu Mozaiky.
„Myslím, že Karel IV., který pražské vinařství velkolepě nastartoval, by byl překvapen, kdyby dnes Prahu viděl. Sice tu množstevně tolik vinohradů nezbylo, ale jsou krásné, funkční a víno z nich je velmi dobré. Takže neplatí to, co psal Jan Neruda v Romanci o Karlu IV., že je to víno které křiví ústa a láme vaz,“ říká Radana Vítková.
Putování za pražským vínem začneme na Vyšehradě, kde vinná réva rostla už za Přemyslovců a kde ji dnes můžeme spatřit nejen podél hlavní trasy u hradeb nebo v sídle vyšehradské kapituly, ale také v areálu Podolské porodnice.
Zřejmě nejstarší vinicí v Praze je Svatováclavská vinice na Pražském hradě, ve které se o révu staral osobně kníže Václav. „Jeho babička, svatá Ludmila, byla jedna z prvních, kdo zakládal vinohrady a vedla k tomu i svého vnuka. A když byl Václav panovníkem, údajně utíkal v noci do vinohradu,“ popisuje Radana Vítková.
Třetí díl seriálu nás zavede na Petřín, kde roste asi nejfotografovanější vinná réva v Praze a kde premonstráti pěstují víno od roku 1143.
Žádná jiná pražská čtvrť neodkazuje svým názvem k tradici pěstování vína tak jasně jako Vinohrady, kde se nachází jedna z nejznámějších pražských vinic – Grébovku. Znáte příběh jejího zakladatele Moritze Gröbeho, který si vybudováním zdejšího areálu s výstavní vilou splnil svůj stavitelský sen?
V Modřanech se rozléhá nejjižněji položená vinice v Praze, výjimečná svou rozmanitostí. Je totiž atypicky poskládaná z necelé padesátky malých parcel, na kterých od 80. let minulého století hospodaří zahrádkáři.
Víte, že v pražských Dejvicích Na Babě najdete nejen slavnou osadu a zříceninu, ale také biovinici? „Není to jenom vinice, je to zahrada, ve které rostou opuncie, zvláštní druhy jetele, majitelé dříve chovali i včely,“ popisuje Radana Vítková.
Jediné místo v Praze, kde si vinici můžete prohlížet i z vozíku bobové dráhy, je na Proseku. Jde o sousedský vinohrad Máchalka, který v 90. letech minulého století oživila skupina nadšenců.
Tři největší pražské vinice najdeme na území Troji, což znamená, že trojské vinice pokrývají zhruba polovinu plochy všech pražských vinohradů. Na zdejších strmých svazích nad Vltavou najdeme asi nejkrásnější pražskou vinici svatou Kláru nebo třeba Salabku o rozloze 4,5 hektary. Na svahu Černého kopce zase funguje v místě někdejšího Pomologického ústavu a usedlosti Popelářka nové a moderní Vinařství Zilvar a o kus dál také nově vysazená vinice, která obkružuje zámeček Jabloňka.
Vinohrady ale vznikají i z jiných důvodů, než aby se z nich vyrábělo víno. Třeba Vinice na Vítkově mimo jiné zpevňuje svah a na historickém místě je i elegantní vstupní branou do parku. Vinná réva roste také uvnitř pražské ZOO nebo ve sportovně-relaxačním areálu v Lysolajích. A jaké má tady využití? I to se dozvíte v novém seriálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
