Rothko v Británii
Londýnská Whitechapel Gallery, která sídlí v East Endu, připravila výstavu nazvanou Rothko v Británii.
Tímto způsobem připomíná stejnojmennou expozici, která se konala v roce 1961. Byla to první výstava Rothkových prací mimo území Spojených států. Svou premiéru měla v New Yorku, v Muzeu moderního umění, v Londýně se hned poté objevila zejména díky tehdejšímu řediteli Whitechapel Gallery Bryanu Robertsovi, který měl americké moderní umění velmi v oblibě, tři roky před Rothkem představil ve své galerii práce Jacksona Pollocka, v roce 1964 pak dílo Roberta Rauscheberga.
V současné době visí v komorním výstavním sálu číslo 4, zvaném Pat Matthews Gallery, Rothkův obraz – olej na plátně Světle červená nad černou vytvořený roku 1957, což byl první Rothkův obraz zakoupený do britských veřejných sbírek. Na současnou výstavu jej zapůjčila Tate Gallery. Těžiště expozice spočívá ve čtyřiceti černobílých snímcích, které na původní výstavě v roce 1961 pořídila fotografka Sandra Lousada. Tyto fotografie jsou veřejnosti představeny vůbec poprvé.
Sandra Lousada, která na počátku šedesátých let minulého století s fotografováním začínal, v roce 1961 jí bylo třiadvacet let, vydala od té doby řadu fotografických knih, londýnská Národní portrétní galerie vlastní 43 jejích portrétních fotografií. Celý svůj život strávila ve svém rodném Londýně, vyrůstala v uměleckém prostředí, její matka byla divadelní výtvarnice, otec sir Anthony Lousada předsedou trustu Tate Gallery, v dětství se tak často potkávala s herci, spisovateli, hudebníky a výtvarníky, ty pak později zachycovala na svých snímcích. Na výstavě Rothko v Británii v roce 1961 fotografovala celé hodiny, a díky ní se nám zachovala tehdejší atmosféra. Nezaměřovala se totiž jen na vystavené obrazy, ale také, nebo možná hlavně, na návštěvníky výstavy. A vystavené Rothovy obrazy byly velmi působivé, protože hned na počátku ji navštívil jeden muslim, který před nimi rozbalil svůj modlící kobereček a začal se modlit…
Mark Rothko si Británii oblíbil již před konáním své výstavy. Poprvé ji navštívil v létě roku 1959. Připlul na palubě lodi Queen Mary spolu se svou ženou a dcerou. Část prázdnin strávil v Somersetu u malíře Williama Scotta, další pak v Cornwallu, zejména v tamní proslulé umělecké kolonii v rybářském městečku Saint Ives. O jeho vztahu k Británii či přímo Angličanům svědčí věta z jednoho z Rothových dopisů: „Cítím takové souznění s lidmi jako Shakespeare a Dickens, že si často myslím, že skutečně musí být ruskými Židy, kteří emigrovali do New Yorku.“ Tento dopis je také vystaven v současné expozici. V několika vitrínách jsou představeny i další dopisy, fotografie, korespondence tykající se připravované výstavy v roce 1961, či tehdejší výstavní katalog. Úspěch výstavy hrál významnou roli v Rothkově dalším vztahu k Británii, což později vedlo k jeho zcela nevšednímu daru pro Tate Gallery, které věnoval devět z třiceti rozměrných pláten, které byly původně určeny pro luxusní restauraci Four Seasons s newyorkském mrakodrapu Seagram. Shodou smutných okolností dorazily Rothkovy obrazy do Londýna, do Tate Gallery 25. února 1970. Právě v den, kdy si Mark Rothko vzal v New Yorku život.
Mark Rothko se narodil v roce 1903 ve Dvinsku v dnešním Lotyšsku, které bylo tehdy součástí carského Ruska. Ale již jako desetiletý přijel s rodiči do Spojených států. V letech 1921 až 1923 studoval na Yale University. Roku 1925 se usadil v New Yorku a začal se věnovat malířství. Jeho počáteční tvorbu ovlivnil expresionismus, během druhé světové války na něj významně zapůsobil surrealismus. Po roce 1947 ovšem zcela přešel k nefigurativní abstraktní malbě. Vytvářel velká plátna, na něž maloval pravoúhlé překrývající plochy, často monochromatické. Rothko měl přímo mystickou víru ve vnitřní spirituálnost barvy. V roce 1949 výtvarník napsal: „Vývoj malířova díla, jak postupuje v čase od jednoho bodu k druhému, pospěje k jasnosti; k odstranění všech překážek mezi malířem a ideou a tím, kdo se na obraz dívá. Dosáhnout této jasnosti znamená nevyhnutelně být pochopen.“
Rothko přivedl k dokonalosti svůj původní způsob malby, který jej ostatně učinil slavným – jemné barevné závoje jakoby visící v symetrickém a monumentálním uspořádání jeden na druhém, navzájem neustále působí na to, jak se nám jeví a zejména na své umístění v prostoru. Vzbuzují tak pocit majestátnosti a tajemnosti.
Výstava Rothko v Británii potrvá ve Whitechapel Gallery do 26. února 2012.
Whitechapel Gallery 77–82 Whitechapel High Street London E1 7QX
Galerie je zdarma přístupná denně kromě pondělí od 11 do 18 hodin, ve čtvrtek až do 21 hodin.
Nejbližší stanice metra: Aldgate East (District a Hammersmith & City Line)
Informace: www.whitechapelgallery.org
Nejposlouchanější
-
Tragédie Liblice. Mysteriózně-špionážní vesnické krimi s prvky utopického thrilleru z dílny VOSTO5
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.




