RADIOSTOPY. Postskriptum Bedřicha Smetany. Skladatel a jeho dílo v soukolí politiky
Nový dokument z cyklu RADIOSTOPY se snaží porozumět druhému životu národního skladatele a jeho hudby. Sleduje růst smetanovského kultu na konci 19. a začátku 20. století a boje o interpretaci „mistrova“ díla v kritické době protektorátu Čechy a Morava a po jeho konci. V neposlední řadě se ale také zamýšlí nad tím, zda dokáže být Smetanova hudba aktuální i dnes.
Autor dokumentu Tomáš Dufka si za průvodce tématem zvolil vedoucí Muzea Bedřicha Smetany Sandru Bergmannovou, vedoucí Archivu Národního divadla Josefínu Panenkovou a muzikologa z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity Viktora Pantůčka. V pořadu také zazní řada vzácných nahrávek převážně z fondů Archivu Českého rozhlasu.
Smetanova hudba se nedlouho po skladatelově smrti osvědčila jako národní tmel pro krizové situace. Ať už v první světové válce a po vzniku Československa, nebo během protektorátu. Ze Smetany už byl tou dobou díky pracím historika a komunistického politika Zdeňka Nejedlého fenomén, promlouvající k národu nejen svou hudbou, ale také jako osobnost. Do pozice předního interpreta jeho hudby se přitom v čase vyprofiloval šéfdirigent České filharmonie Václav Talich.
Čtěte také
Sílu smetanovského kultu si dobře uvědomovali jak představitelé první republiky, tak nacističtí politici. Věděli, že pro získání českého národa je zapotřebí umně pracovat se smetanovskou tradicí. Nechtěli opakovat jaro 1939, kdy Talichovo provedení „Libuše“ a „Mé vlasti“ na festivalu „Pražský hudební máj“ v Národním divadle vzbudilo u obecenstva mohutný aplaus, který přerostl v symbolickou protiokupační manifestaci.
Nejedlý i Talich považovali Smetanovo dílo za základní kameny české hudby, jeho roli za okupace ale viděli zcela opačně. První emigroval a provozování Smetanovy hudby v Národním divadle za protektorátu později označil za „nejstrašnější ponížení našeho národa“. Druhý zůstal a bojoval za možnost uvádět Smetanovu hudbu v českých zemích i za cenu toho, že jeho jméno využívala nacistická propaganda pro své účely.
Jejich životy se osudově protnou po konci války 12. května 1945 na slavnosti u Smetanova hrobu na Vyšehradě. Na stejném místě, kde ještě o rok dříve českého skladatele uctívali nacističtí pohlaváři…
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jaroslav Boček: Případ doktora Karpety. Detektivka o zmizelém muži a otázkách jeho (ne)smrtelnosti
-
Alain-Fournier: Kouzelné dobrodružství. Obraz citového života mladých na přelomu 19. a 20. století
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Helena Benešová: Šerloček. Když se z dětské hry na detektiva stane tragická záležitost
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
