RADIOSTOPY. Připraven k práci a obraně vlasti. První celostátní spartakiáda

První celostátní spartakiáda se uskutečnila roku 1955 a hlavní masová cvičení na Strahovském stadionu probíhala od 23. června do 5. července. Komunistická strana vycházela u spartakiád ze sokolské tradice. Roku 1948 během sletu Sokol ještě podporovala, ale na základě protestů sokolstva proti ní se od něj odvrátila a tělovýchovnou organizaci se rozhodla zlikvidovat.

Perzekuce vyvrcholila roku 1952, kdy byla formálně ukončena vedoucí úloha Sokola v tělovýchově a vlastně zrušena i samotná organizace. Nahradila ji Dobrovolná organizace Sokol, která fungovala na venkově a v menších městech. Komunisté si vytvořili nový systém státního řízení tělovýchovy.

Československá spartakiáda 1955: Propagační plakát pro zahraniční návštěvníky|foto:eSbírky – kulturní dědictví on-line, Národní muzeum, CC BY 4.0, ©

I když se měly sportovní aktivity „odsokolnit“, tak na popud prezidenta Antonína Zápotockého se rozhodlo tradice sletů využít a uspořádat I. celostátní spartakiádu. Hlavním důvodem bylo, že po smrti Stalina a Gottwalda, tedy hlavních tváří komunistického režimu, cítili komunisté potřebu svoji vládnoucí úlohu znovu legitimizovat. K tomu měla dopomoci právě masová cvičení na Strahově, ve kterých se mělo projevit „kolektivní přání lidu“ v budování socialismu pokračovat. Spartakiáda roku 1955 (a poté i roku 1960) měla tak zvláštní hybridní tvar. Propojovaly se u ní sokolské tradice se socialistickým realismem.

Spartakiáda měla být také vyvrcholením oslav 10. výročí osvobození. A komunističtí činitelé chtěli, aby předchozí slety vším převyšovala – jak sestavami, tak počty cvičenců. Od samého začátku I. celostátní spartakiádu ale provázely problémy.

Spartakiáda 1980|foto:Čs. spartakiáda 1980, Július Chvalný a kol., vyd. Olympia Praha, 1981

Nedařilo se získat dostatečné množství cvičenců a cvičenek. Vybraní museli být většinou donucováni. Aby se splnil vysněný rekordní počet zúčastněných, zapojili se paradoxně i bývalí sokolové. Také se účastnilo obrovské množství mládeže, na které bylo jednodušší vyvíjet nátlak.

Všechna cvičení i další akce byly přenášeny rozhlasem. Na hlavní reportáže ze spartakiády se připravovalo 35 reportérů z různých redakcí. Ti pracovali v rámci speciálního rozhlasového vysílacího štábu pod vedením Josefa Koláře. Komentování spartakiády již nebylo tak striktní jako dřívější živě komentované akce. I když komentáře musely být nacvičené, reportéři měli možnost i improvizovat.