Psáno kurzívou: Vzpoura davů
Vzpoura davů vyšla v roce 1930 a patří k základním dílům José Ortega y Gasseta. Zabývá se v ní politickou a sociální krizí Evropy a západní civilizace obecně. Její základní příčinu vidí Ortega ve všeobecném rozdílení moci davům.
Vzpoura davů je plodem toho, co Ortega nazval "hyperdemokracií"; kdy moc je více či méně rovnoměrně rozprostřena po celé společnosti a výsledkem je kulturní úpadek. Ortega odvážným způsobem odpovídá na otázku kdo by tedy měl či spíše neměl vládnout. Pětidílné kurzívy pro rozhlas připravil Libor Magdoň, v režii Tomáše Jirmana čte Jan Fišar.
"Jsou dva druhy nespokojenosti: nespokojenost, která pracuje, a ta, co lomí rukama. První dosáhne toho, co chce, druhá ztratí, co má." Autorem citátu je José Ortega y Gasset, španělský filozof, sociolog, estetik a esejista, zakladatel tzv. "madridské filosofické školy". Ve svých textech klade José Ortega y Gasset důraz na interpretaci dějin a kritizuje masovou společnost a kulturu. Filosofie kultury je ostatně téma, které jej proslavilo. Vzpoura davů vyšla v roce 1930 a patří k Ortegovým základním dílům. Zabývá se v ní politickou a sociální krizí Evropy a západní civilizace obecně. Její základní příčinu vidí Ortega ve všeobecném rozdílení moci davům. Vzpoura davů je plodem toho, co Ortega nazval "hyperdemokracií"; kdy moc je více či méně rovnoměrně rozprostřena po celé společnosti a výsledkem je kulturní úpadek. Ortega odvážným způsobem odpovídá na otázku kdo by tedy měl či spíše neměl vládnout.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Mariborská hypnóza získala Cenu Evropské unie za literaturu. Poslechněte si román Dory Kaprálové
-
William Shakespeare: Othello. Tragédie žárlivosti a zrady pro Borise Rösnera
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.