Psal z dluhu k mrtvým a pro naději živých. Poslechněte si dvě povídky Arnošta Lustiga

Černý lev

Drobeček, Kudrnáč a Černý lev jsou tři zvědaví kluci, kteří se v prvních květnových dnech po konci druhé světové války vydají s gardisty na lov nacistů. Chtějí na vlastní oči vidět, jak spravedlnost konečně vítězí. Jenomže místo katarze se dostaví neodbytné pochyby a otázky: na kom se můžeme mstít, jak vlastně vypadá spravedlnost a co vůbec máme či můžeme pro její prosazení dělat? Povídku z knihy Démanty noci čte Vladimír Polák.

Štěpán a Anna

I v tak nelidském prostředí, jakým je terezínské ghetto, a v tak nepatřičnou chvíli, jakou je čekání na transport, může prudce vzplanout mladá láska. Kdyby se Štěpán a Anna potkali jindy a jinde, možná by o sebe jen zavadili pohledem, ale jejich životy se protnuly na pár prchavých chvil, které zanechaly hluboké stopy. Je to vlastně jen drobná epizoda v bezcitné mašinerii tzv. „konečného řešení“, ovšem vyprávěná s fascinujícím prožitkem pocitů dvou konkrétních lidí, po nichž zbyla jen jména v nekonečných seznamech. Povídku ze sbírky Noc a naděje čte Miroslav Středa.

Arnošt Lustig |foto:Profimedia

„Život není to, co chceme, ale to, co máme.“ Věta z novely Dita Saxová od Arnošta Lustiga (1926–2011) se zároveň stala mottem vystihujícím život autora, v dobrém i špatném. Spisovatel židovského původu se v pouhých šestnácti letech dostal s rodinou do terezínského ghetta. V průběhu války pak poznal dva vyhlazovací tábory – Buchenwald a Osvětim. Právě tam se tváří v tvář setkal s obávaným doktorem Josefem Mengelem, který poslal jeho otce rovnou do plynové komory. Po těžkých útrapách se Arnoštu Lustigovi podařilo utéci z transportu smrti a do konce války se ukrýval v Praze.

Život není to, co chceme, ale to, co máme.

Po osvobození se začal věnovat žurnalistice a literární tvorbě. Působil například v Lidových novinách, Českém rozhlase, časopise Mladý svět. O hrůzách války psal, mluvil na besedách i kongresech, a to nejen v Česku, ale také ve Spojených státech, kam po okupaci v roce 1968 emigroval. I přesto, že válku přežil, nosil v sobě pocit, že je naživu místo někoho, kdo v táborech takové štěstí neměl. Holocaust se stal hlavním tématem jeho knih. Mezi nejznámější díla patří Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Démanty noci nebo Dita Saxová.