Tichá pomoc a Dědictví. Dvě hořké povídky Kateřiny Tučkové o vyrovnávání se s minulostí

Kdyby měl člověk vyjmenovat prvních deset současných českých literátů, kteří mu přijdou na mysl, často by zřejmě zaznělo jméno Kateřina Tučková (1980). Tato spisovatelka, dramatička, publicistka, historička umění a kurátorka výstav se nejhlasitěji ozvala románem Žítkovské bohyně, v němž zpracovala látku karpatských bohyň, tedy žen, které si uchovaly vědomosti, postupy a intuici svých předkyň. K dalším známým titulům Kateřiny Tučkové patří např. román Vyhnání Gerty Schnirch, také inspirovaný historickými událostmi.

Za své knihy získala ocenění Magnesia Litera, Cenu Josefa Škvoreckého a Český bestseller. Je rovněž držitelkou literární ceny Premio Libro d'Europa z festivalu v italském Salernu. V roce 2017 jí byla Ústavem pro studium totalitních režimů udělena Cena za svobodu, demokracii a lidská práva. Její knihy byly zatím přeloženy do šestnácti jazyků. Žije v Praze a v Brně.

Tichá pomoc

Svého zájmu o historická témata se Tučková nevzdává ani v povídce, která nově dostala rozhlasovou podobu. Text Tichá pomoc se obrací k tajné organizaci Stille Hilfe, která si klade za cíl pomáhat bývalým aktivním nacistům. Založena byla roku 1951 a její hlavní představitelkou je Gudrun Burwitz, dcera Heinricha Himmlera, které se přezdívá Nazi Princessin. Ta zůstala po celý život věrná nacistické myšlence a svého otce považuje za muže velkých činů. Povídku pro rozhlas načetla herečka Marie Štípková v režii Lukáše Hlavici.

Dědictví

Je možné utéct před věcmi, které jsou s námi bytostně, ba životně spjaté? Je opravdu možné udělat za předchozím životem tlustou čáru a přervat tak dědictví, které z generace na generaci padá na další a další potomky rodu? I takové otázky pokládá Kateřina Tučková v povídce Dědictví. Její hlavní hrdinka nám vypráví příběh plný bolesti a odříkání, v jehož nejsvětlejším okamžiku se pokusí oprostit od pout rodinného prokletí a vzít otěže života poprvé do svých rukou. Vydává se přes Austrálii až na „nejšťastnější místo na světě“ – na americkou Venice Beach.

Hořkou povídku o utíkání od věcí, kterých se není možné zbavit, ani když je zanecháme na druhé straně světa, natočil režisér Tomáš Soldán. Svůj hlas hlavní hrdince propůjčila herečka Ivana Plíhalová.