Satirický obraz neklidného Ruska v povídkách Michaila Bulgakova

Zápisky na manžetách

Autobiografická črta Zápisky na manžetách zachycuje první krůčky mladého ambiciózního spisovatele, který  tápe v nové době, zažívá různé prekérní situace, avšak fatálním je pro něj především konflikt s úřadující mocí. 

Zápisky (původně sestávaly ze tří částí, ale zachovaly se pouze první dvě) zaznamenávají důležité momenty z Bulgakovova života ve Vladikavkazu, kde se ocitl během občanské války jako vojenský lékař bělogvardějců, jeho první novinářské kroky, první dramatické a prozaické pokusy, hledání vlastního rukopisu, osobitého pohledu na novou realitu a její literární ztvárnění. Bulgakovovo rané, fragmentární dílo pracuje s proměnlivými prvky satiry, mystiky a absurdity. 

Dům číslo 13

V proslaveném Elpitově elegantním domě bydlela za starých časů městská smetánka, ředitel banky, generál, hudebník, lékaři, advokáti a dámy zahalené v činčilách. Jednoho dne se však na bráně domu objevila bílá tabulka s podivným nápisem „dělkomuna“ a do všech pětasedmdesáti bytů se nastěhovali noví lidé a s nimi nové pořádky.

Dům číslo 13 je satirickou podobiznou neklidného Ruska 20. let minulého století. Povídka humorně a přitom mrazivě vykresluje nejen lidské nátury, ale i velké dějiny, stává se filozoficky obsažnou výpovědí o stavu světa.

Také tento text patří mezi mladší díla Michaila Bulgakova, jež charakterizuje prolínání realismu s fantastikou, satiričnost s tragikomikou a groteskou, ale také existenciální hloubka a silný filozofický přesah.

Obě uváděné povídky dokazují autorovu skvělou pozorovací schopnost nahlížet a zpodobovat zjevné i skryté stránky života, jakož i umělecky ztvárnit rozporuplnou dobu, v níž žil.