První z výrazných hrdinů české popkultury pro děti. Kniha Kulihrášek mapuje prvorepublikový fenomén obrázkových příběhů
V meziválečném Československu patřila k nejoblíbenější četbě mladších školáků série knížek o dobrodružstvích skřítka Kulihráška, která se v letech 1926 až 1935 dočkala čtrnácti dílů. Ilustrátor Artuš Scheiner do jeho příběhů vtělil ozvuky secese, ale i humor, hravost a detailní vykreslení jednotlivých postav. Komiksový historik Tomáš Prokůpek celý fenomén zpracoval v obsáhlé publikaci pojmenované podle hlavního protagonisty.
„Na českém trhu chyběla kvalitní leporela českých autorů, přebíraly se štočky ze zahraničí a pak se k nim doplňovaly nepříliš dobré doprovodné texty. Na to reagoval nakladatel Gustav Voleský, a protože Scheiner byl v té době už velmi zavedený ilustrátor dětský knížek, volba padla na něj. Byla to první kniha tohoto typu, kterou dělal. Vymyslel si tedy postavu veselého skřítka, který výjevy v leporelu prochází a je dětem jakýmsi prostředníkem. A protože leporelo mělo veliký úspěch u kritiky i u dětí, následovaly další díly a začal se ustavovat Kulihráškův fikční svět,“ líčí komiksový autor a historik Tomáš Prokůpek, který tvorbu Artuše Scheinera a genezi knih o Kulihráškovi zprostředkovává i současnému čtenáři.
Zrodil se ve stejném roce jako Hurvínek
„Artuš Scheiner byl z generace, která byla velmi ovlivněná secesí, a ozvuky tohoto stylu jsou tam vidět. Scheinera zajímala každá figura a je znát, že ho bavilo i sebeméně důležitou postavu obdařit nějakou psychologií. Ty kresby jsou přehledné způsobem, který je pro děti ideální, jsou barevné, je v nich humor… Scheinera navíc od mládí velmi fascinovala technika, takže jeho přístup má náběh až do stylu art deco. Je vidět, že to ilustrátora zajímalo, je to víc propracované než něco, co by tam jen musel udělat,“ říká Tomáš Prokůpek.
Čím děti a jejich rodiče za První republiky leporela výtvarníka Artuše Scheinera a textařky Marty Voleské tak oslovila a proč ho po druhé světové válce vládnoucí garnitura zavrhla jako produkt buržoazní kultury? Co všechno kniha vydaná v nakladatelství Akropolis obsahuje? Jaký byl příběh výtvarníka, který slavnou postavičku vymyslel, jak vznikl samotný Kulihrášek a jak vůbec komiksového historika Tomáše Prokůpka napadlo, že o tom všem napíše, na to se autora ptala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.
Související
-
Vymyšlené i skutečné pražské legendy ve Stančíkově dětské knize Faustův dům a díra do stropu
Proč doktor Faustus propadl peklu a vyletěl při tom stropem směrem do nebe? To je téma dětské knihy Faustův dům a díra do stropu, kterou napsal Petr Stančík.
-
Deziluzivní zkoumání. Magnesii Literu 2022 získal Klusákův Gott a Bilerova Destrukce
Z rekordních 503 přihlášených titulů vybírali porotci jedenadvacátého ročníku literárních cen Magnesia Litera ty nejlepší knihy loňského roku.
-
Pořád je to naštěstí dystopie. Postapokalyptický román Matěje Dadáka je nečekaně aktuální
Energetická, pandemická a migrační krize, rozpad Evropy a z něj plynoucí společenský chaos i v podstatě setrvalý válečný stav – to jsou kulisy románu Lovci švábů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
