Dějiny nepíší historici, ale básníci a spisovatelé. Vymyšlené i skutečné pražské legendy ve Stančíkově dětské knize Faustův dům a díra do stropu
Stojí Faustův dům na pohanské svatyni? Proč doktor Faustus propadl peklu a vyletěl při tom stropem směrem do nebe? Jaké další pohnuté a tajemné osudy spojuje zmíněná lokace i budova? Kdo další si v něm zahrával s temnými silami? To je téma dětské knihy Faustův dům a díra do stropu, kterou pro edici Pražské legendy nakladatelství Meander napsal Petr Stančík.
„Nakladatelka Iva Pecháčková z Meandru mě už asi před deseti lety žádala, abych napsal knížku o Faustovu domu. Ale já dlouho prokrastinoval, až pak někdy na konci loňského roku mě to hrozně chytlo a napsal jsem to asi během čtrnácti dnů,“ líčí proces vzniku textu spisovatel Petr Stančík.
Čtěte také
A dodává: „Když jsem pak sbíral materiály o Faustově domě, tak jsem zjistil, že těch legend, ale i historických osobností, které se věnovaly nějaké magii nebo alchymii, tady bylo tolik, že je tam nemohu ani dát všechny. Takže nakonec jsem vybral jen tři nejdůležitější pro génius toho místa. Ale dva příběhy jsem si vymyslel – ten první a ten poslední z druhé světové války. Protože by mě zase nebavilo jen přijímat,“ vysvětluje autor.
Žízním jenom po vědění
„Všichni ti hrdinové, kteří tu žili, jsou mi něčím blízcí. I když to byly v zásadě spíš negativní postavy ‒ jako například Edward Kelley ‒ tak měly v sobě nějakou touhu po poznání. Nejčistší je to u toho Fausta. A i když většinou skončili špatně a já doufám, že skončím trošku lépe, tak mě inspirují a zajímají. A i když je v nich třeba zlo, tak si myslím, že v nich i něco pozitivního, co zaujme i čtenáře,“ popisuje spisovatel další jednotící prvek kromě eponymní díry do stropu.
Co se do knihy nevešlo? Odkud Petr Stančík čerpal podněty pro přidané mystifikace? Jak rešeršovala ilustrátorka a čím její konzultace s autorem poznamenaly ztvárnění Golema? A jaké verše zazněly v ojedinělém představení loutkové veselotruchlohry Faustovo dopeklavzetí, kterou oba inscenovali na křtu knížky přímo ve Faustově domě, kde si s Petrem Stančíkem i Galinou Miklínovou povídala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková?
Související
-
BáSnění Petra Stančíka
Básně svých oblíbených autorů Jiřího Karáska ze Lvovic, Williama Butlera Yeatse, Jana Kollára nebo Jiřího Suchého představuje spisovatel Petr Stančík.
-
Nadějné vyhlídky pro Douskovou nebo Kučeru. Kdo se dostal do nominací na ceny Magnesia Litera 2022?
Víme, kdo bude mít šanci získat ocenění Magnesia Litera. S ním navíc letos autoři obdrží i vyšší finanční prémie než v minulých letech.
-
Dorůst k samotě. Komiks Sidonie zpracovává, jak nás ovlivňují druzí a jak se stáváme sami sebou
Kým byla Sidonie Nádherná a jaké vztahy ji formovaly, se pokusila v komiksu Sidonie zachytit herečka a scenáristka Tereza Srbová s kreslířkou Petrou Josefínou Stibitzovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
