Prorocký hlas Boba Dylana nyní kompletně i v češtině

Bob Dylan, turné po USA
Bob Dylan, turné po USA

Autenticita, tajemnost, neuchopitelnost, prorocký hlas. Právě tato označení se nejčastěji objevují v souvislosti s písňovou tvorbou amerického textaře a hudebníka Boba Dylana. Nakladatelství Argo připravilo třísvazkový komplet Dylanových písňových textů vytvořených mezi lety 1961-2012, a to v dvojjazyčné zrcadlové edici, tedy v anglickém originálu a českém překladu zároveň.

Bob Dylan patří k hudebním, kulturním i společenským ikonám dvacátého století. Na jeho písně odkazovali Beatles i Rolling Stones, David Bowie, Leonard Cohen či Tom Waits, ale také třeba Salman Rushdie, Václav Havel nebo Barack Obama.

02432742.jpeg

O nejnovějším kompletu i o textové tvorbě amerického hudebníka v Mozaice mluvil odborný redaktor svazku Petr Onufer. „Dylana poslouchám celý život, a když jsem se tím teď intenzivně zabýval a žil v tom světě několik měsíců, měl jsem jednoduše radost z toho, že mě tam nic neštve, že tam nic není slabé, že ty texty obstojí i při dost podrobném zkoumání."

Kniha obrazů. Publikace, která odkrývá neznámé aspekty Jungovy terapeutické práce

Kniha obrazů

Kniha obrazů přibližuje téměř 200 reprodukcí originálních maleb a kreseb vytvořených pacienty buď samotného Junga, nebo jeho spolupracovníků z let 1917 až 1955.

V řadě Dylanových textů nalezneme ozvěny beatnické poezie, například charakteristické litaničnosti Allena Ginsberga, která ho silně ovlivnila a k níž lze zejména jeho rané texty přirovnávat. „Dylan je velmi silně napojen na americkou tradici – jak hudební, od lidové písně po blues, tak literární. Beat generation samozřejmě patřila k jeho nejsilnějším inspiračním zdrojům, s některými beatniky se přátelil. Výrazně ale čerpal i z tvorby modernistických autorů, jako byli T. S. Elliot či Ezra Pound.“

První desku vydal v roce 1961, od té doby vytvořil osmatřicet autorských alb a prodal přes sto dvacet milionů desek. Mluvíme tedy o kontinuální umělecké tvorbě zahrnující více než pět dekád. Nejslavnější texty pocházejí z raného období, tedy ze 60. let. Písně „Časy se mění" nebo „Poletuje ve větru" vydané v roce 1963 se staly nejen hity, ale i dobovými společenskými statementy. Bob Dylan se v nich zapojil do tehdejšího občanského hnutí za práva černochů, vyjádřil v nich také protest proti válce ve Vietnamu a obecně vůči tehdejšímu americkému establishmentu.

Texty / Lyrics 1961–2012

Za literární a textařskou činnost byla Bobu Dylanovi v roce 2016 udělena Nobelova cena za literaturu. O tom, zda jeho ocenění bylo zasloužené, se ale vedly polemiky a shoda na tom dodnes nepanuje. Členka švédské královské akademie věd Sara Daniusová Dylana označila za pokračovatele Homéra a Sapfó a další člen akademie za největšího žijícího básníka. Jiné hlasy se naopak vyjadřují ve smyslu, že měl být oceněn „skutečný spisovatel".

„Tato otázka není nová, Nobelovou cenou se jen aktualizovala. Od raných 60. let se na univerzitách, mezi kritiky, posluchači a fanoušky vedou polemiky, jestli je Dylanova tvorba literatura nebo ne. Podle mého názoru je to „velká“ literatura, Dylan je vynikající slovesný tvůrce. Není to ale jen autorské gesto, u Dylana je velmi důležitý moment performance, moment přednesu. Nicméně jeden z kritiků se po udílení cen vyjádřil ve smyslu – Dylan nepotřeboval Nobelovu cenu, ale Nobelova cena potřebovala Dylana. A s tím bych souhlasil.“

Proč nechytili jednoho z největších masových vrahů Josefa Mengeleho? Málo hledali, říká francouzský prozaik Olivier Guez

Olivier Guez

Jak je možné, že neblaze proslulý osvětimský lékař Josef Mengele po třicet let unikal spravedlnosti? Jak to, že se agentům, kteří nacisty stopovali, nepodařilo Mengeleho dopadnout? I to jsou otázky, které v románu Zmizení Josefa Mengeleho klade francouzský prozaik Olivier Guez.

Třísvazkový komplet Dylanových textů přináší komplexní pohled na tvorbu amerického písničkáře v zrcadlové edici, která nás nechává nalevo číst Dylanův originál, na protější straně pak český překlad Gity Zbavitelové. Český překlad vznikl během roku a půl, musel se proto smířit s určitými kompromisy: „Přeložit komplet Dylanových textů tak, aby byla v dokonalém souladu obsah i forma, by byla práce minimálně na dvacet let. Přirovnal bych to k úkolu, který splnil Martin Hilský, když přeložil kompletního Shakespeara. Postup, který zvolila Gita Zbavitelová, byl z mého pohledu druhý nejlepší. Rezignovala částečně na formu, a co nejvěrněji se pokusila vystihnout ducha originálu, jednotlivé významy. Je ale pravda, že v mnohoznačnosti to vždy nejde, angličtina funguje jinak než čeština, skýtá nesmírnou rozporuplnost, trefit se přesně do slabik a rýmů je velmi těžké. Přesto si myslím, že v překladu se v tomto případě ztratilo méně, než by bývalo bylo možné.“