Proměnu v dělnického hrdinu zvládl Oldřich Nový se ctí, říká Šárka Gmiterková. O hvězdném herci napsala knihu
Toužila komentovat pro televizi udílení Oscarů a ten sen se jí před několika lety splnil. Díky nostalgickému dědovi přišla na chuť prvorepublikové kinematografii, které se coby filmová teoretička a publicistka věnuje dodnes. Šárka Gmiterková je pohotová a vtipná, čehož občas využívá kritický filmový pořad Čelisti, a ví toho hodně o hvězdné dráze Oldřicha Nového. Toho zase využila vltavská Vizitka, kam ji pozval Ondřej Cihlář.
Při studiu filmové vědy na Karlově Univerzitě si Šárka Gmiterková vydělávala jako letuška. O někdejší zkušenosti mluví jako o komfortním zaměstnání, kompatibilním s paralelním životem. Včetně toho školního: během časových kapslí na hotelích Gmiterková napsala velkou část své diplomové práce o herečce Jiřině Štěpničkové (1912 – 1985).
Zájem o prvorepublikovou kinematografii podělila po svém dědovi Vasilovi, jenž se při sledování dobových filmů vracel do mládí, a přenesla si ho i na univerzitu do Brna, kde se v rámci doktorského studia věnovala hvězdě jménem Oldřich Nový (1899 – 1983). Herce, zpěváka a tvůrce, jenž si zakládal na svém zevnějšku, znalosti bontonu, konvencí a umu konverzovat, zkoumala prizmatem tzv. star studies. „Umožňují nám pochopit význam hvězd a to, co znamenají ve filmovém průmyslu i mimo něj,“ vysvětluje Šárka Gmiterková. Obraz, který si Nový sám budoval, se podle ní do velké míry shodoval s obrazem vytvořeným médii i šeptandou. Nový byl člověk stranící se opulentních večírků. Odmítl se rozvést se svou ženou židovského původu a zejména na začátku protektorátu tvrdě pracoval. „Točil tři filmy ročně, večer co večer vystupoval s divadlem a do toho ještě spolupracoval s nahrávacím průmyslem. To od něj vyžadovalo tvrdou disciplínu.“
Když Nový zpívá plnému auditoriu
Největším překvapením bylo pro Gmiterkovou zjištění, jak Nový zvládl přechod do filmových struktur padesátých let. „Dlouho jsme to považovali za selhání, protože jeho filmy z té doby jsme vnímali jako něco, do čeho byl natlačený. Ale ono to tak nebylo, Nový dostal velký servis včetně vlastního dramaturgického týmu.
Čtěte také
Ve filmu je kontinuita jeho šarmu i kostýmu, v pracovním vidíme víc ženu než Oldřicha Nového. Nucení ke změně postoje se tak nejvýrazněji projevuje v písňové formě, plnému auditoriu zpívá osvětový text,“ popisuje proměnu herce, kterého si pamatujeme zejména jako šeptajícího elegána v situacích jeden na jednu.
Ve Vizitce mluvila Šárka Gmiterková také o své zkušenosti s prací v castingové agentuře. Věnovat se jí začala v rámci velkého výzkumného projektu propojujícího teorii a praxi a podílela se tak například na obsazování talentové soutěžní show Master Chef 2. „Prošla jsem dvě castingové agentury, v té druhé jsem byla zaměstnaná. Je to nesmírně časově náročná a nestabilní práce, nekompatibilní se soustředěním se na práci vědeckou. Musíte tam znát své místo, vědět, kdy můžete promluvit a kdy ne. Já jsem hubatá a to byl konec,“ popisuje moment, kdy se snažila zvrátit rozhodnutí o obsazení jedné ze soutěžících a poté dostala výpověď.
Související
-
Rodiče mi dali samostatnost, v kině nikdy nebyli. Svět filmu jsem objevil díky faráři, říká Fenič
Tónem, ironií a celkovým pohledem na náš konzumní život nebyla Česká soda prozatím ničím překonaná, míní producent, filmař a zakladatel společnosti Febio Fero Fenič.
-
Závislost na filmu se spojila s tou na alkoholu. Teď bych rád pracoval manuálně, říká dokumentarista
Aby se zavděčil rodině a schoval před vojnou, šel studovat na Vysokou školu chemicko-technologickou. Takových studentů bylo tehdy před revolucí na VŠCHT víc.
-
Ambice hrát v zahraničí opadla, ale jsem rád, že jsem si troufnul, říká Kryštof Hádek
V minulosti rád jezdil na čundry, teď s sebou občas bere své děti. Odmala sportuje, což se ukázalo jako velká výhoda při natáčení filmu Poslední závod.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka