Příští stanice Svoboda? Román Colsona Whiteheada Podzemní železnice ukazuje pravou tvář Ameriky
Jedním z nejvýznamnějších afroamerických spisovatelů současnosti je dvojnásobný držitel Pulitzerovy ceny, padesátník Colson Whitehead. Jeho věhlas zpečetil fantastický román čerpající z historicky zdokumentovaných příběhů útlaku černého amerického obyvatelstva od otrokářských dob. Podzemní železnice se letos dočkala filmového zpracování a uvádíme ji také na Vltavě k americkému svátku Juneteenth s herečkou Elizavetou Maximovou.
Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Colson Whitehead nosil téma svého románu v hlavě po mnoho let. Původně se při studiu pramenů chystal zpracovat osudy černého chlapce, ale nakonec se rozhodl vyprávět o dívce Coře. Částečně se při tom inspiroval i osudy Harriet Jacobsové, spisovatelky, jež v mládí unikla z otroctví.
Cora je otrokyně. Opuštěná dospívající dívka. Její matka Mabel před několika lety utekla za svobodou. Kamsi na sever. Vzala si s sebou zeleninu, pazourek, troud a mačetu, ale dcerku Coru zanechala bezútěšnému osudu. Napospas bílému otrokáři i černým obyvatelům vesnice, kteří jí každodenně dávají pocítit, že i bídní a utiskovaní lidé mají svou hierarchii. A že slabí a týraní nezřídkakdy týrají ještě slabšího.
S MABELINÝM zmizením se z ní stal vyvrženec. Bylo jí nějakých deset nebo jedenáct – teď už tady ani nezůstal nikdo, kdo by to věděl přesně. Vyděšené Coře se ze světa vytratily všechny barvy. Zůstala jenom šeď.
Prostředí černé vesnice je v románu vylíčeno velice realisticky. Otroci se pod neustálým tlakem na svých bližních dopouštějí mnoha křivd, ale zpravidla neztrácejí touhu po životě. Cora jako černá Jana Eyrová, sirotek, jenž dlouho nemá u nikoho zastání, dokud i ji otrok Caesar nepřemluví k útěku z plantáže. Čeká je svoboda, nebo smrt.
Čtěte také
V této chvíli nás autor společně s Corou a Caesarem posílá na divokou fantaskní cestu historickou Amerikou. Pojedeme s nimi Podzemní železnicí. Autor svou fiktivní železniční síť pojmenoval podle skutečné tajné organizace, která v první polovině devatenáctého století pomáhala uprchlým otrokům na svobodu. A navzdory „fantasy“ stylizaci, inspirované představou z dětství a hojnou četbou komiksů, vzdává Whitehead napínavou knihou té „skutečné“ Podzemní železnici nemalý hold.
Cora nepřejíždí jen mezi jednotlivými americkými státy, do jisté míry cestuje i v čase. Mezi reálnými činy a historickými událostmi devatenáctého i dvacátého století, přetavenými do literární podoby.
Dívejte se a objevíte pravou tvář Ameriky.
„Dívejte se celou cestu z okénka a objevíte pravou tvář Ameriky“, radí nám jedna z postav románu. Nejen Ameriky, chtělo by se říct. Podzemní železnice patří k textům, které se pod pečlivě nastaveným drobnohledem snaží nahlížet extrémní odvahu, dobro i zlo.
- Víte, že kdybyste si poslechli všechny četby na pokračování a povídky natočené v roce 2020 v Českém rozhlase, zabralo by vám to 24 a půl dne? Celkem jsme jich v loňském roce vyrobili 1645. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Související
-
Trable holek ze severu. Obraz Číny devadesátých let v románu spisovatelky Šeng Kche-i
Prostituce, sexuální obtěžování a násilí, jemuž jsou vystaveny ženy z venkova hledající uplatnění ve velkých čínských městech. Tabuizovaná témata v Četbě s hvězdičkou.
-
Dekolonizace kultury aneb České (de)kolonizační snění. Rozhlasový kaleidoskop o vztazích k Africe
Možná je na čase přehodnotit a narovnat náš přístup k Africe. Poslechněte si tematické úryvky z českých divadelních her, rozhovory s jejich tvůrci i názory odborníků.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
