Pupkáčovo zkrocení, Srostlé sestry, Probudit zase Golema a další dobrodružství Egona Ervína Kische

Egon Ervín Kisch (1885–1948) byl dokonalým ztělesněním kosmopolity a dobrodružného světoběžníka. Stejně jako poznal pražské šantány a podsvětí, pohyboval se v mocenských špičkách, objel svět, přičemž například v převleku za muslima putoval do Mekky, zlomil si nohu, když skákal z lodi do Austrálie, kam ho nechtěli pro jeho členství v komunistické straně pustit, v Dánsku se učil klaunem, pracoval jako potápěč, filmový statista atd. atd.

Po 1. světové válce se stává členem Komunistické strany Rakouska. V létě 1920 se vrací do Prahy a sbližuje se s českou divadelní avantgardou kolem Emila Artura Longena a také s Jaroslavem Haškem. Z této doby (1921) pochází Kischova proslulá komedie Nanebevstoupení Tonky Šibenice. O rok později Prahu na více než deset let opouští a stěhuje se do Berlína. Tam působil jako dopisovatel Lidových novin a samozřejmě přispíval do řady dalších tiskovin.  

Po uchopení moci nacisty a požáru říšského sněmu v roce 1933 byl jako jeden z prvních zatčen, ale po intervenci československých úřadů musel být propuštěn – Kisch nikdy nepřestal být občanem ČSR. Střídal pak Prahu s Paříží, zapojil se do činnosti německého antifašistického exilu, v uniformě interbrigadistů byl na frontě španělské občanské války. V prosinci 1939 znovu musel uprchnout, tentokrát již z Evropy – odchází do USA a pak se usazuje v Mexiku, kde působí v organizaci Svobodné Německo. V březnu 1946 se již těžce nemocný Kisch vrací do Prahy, znovu se plně zapojuje do žurnalistické činnosti. Plánovanou knihu o poválečném Československu však již nedokončil.

Šime Kosiner (Unhošť) prodává pozemek

Do Unhoště z Prahy se dá jít přes Ruzyni, Hostivice a pak Jeneč. Tudy by taky mohla vést železniční dráha a tudy se taky vydal Gustav Dub za Šimonem Kosinerem. Kdo chce koupit, musí zaplatit. To hokynář Kosiner dobře ví. Jen železniční dráha u jeho prahu mu není známa, a tak kus dvorku prodá rád v případě, že dostane císařské zlaťáky. Teď už jen zbývá shodnout se na ceně. Hodnotu pozemku ať si každý určí po svém. Smlouvu okrasně sepíše hokynář, psaní je totiž jeho vášeň. Obsah smlouvy diktuje Dub, to je zas jeho práce. Blíží se poslední kudrlinka a lokomotiva se skoro rozjíždí. Kdo nakonec na pozemcích vydělá?

Probudit zase Golema

Postava Golema Kische dlouho uchvacovala. Po jeho historii začal pátrat v roce 1915, během první světové války, kdy jako voják potkal starého chudého Žida, který velmi poučeně vyprávěl o Praze, ačkoliv tam nikdy nebyl, a stejně zapáleně mluvil i o stvoření a existenci legendami opředeného obra. Povídka Probudit zase Golema vypráví příběh samotného Kische, který se rozhodl přijít staré legendě na kloub a zjistit, kde je dnes hliněný muž ukrytý. Jaký byl jeho osud poté, co byl údajně zničen? Zuřivý reportér nás s sebou během vyprávění přenese do dob Rudolfa II., rabiho Löwa a staré židovské Prahy.

Zločin, jakého není

Neobyčejný případ, o kterém Kisch vypráví, se odehrál na srbské frontě během první světové války v rakousko-uherských zákopech. A třebaže jeho pachatel vědomě přivodil smrt člověka, není v žádném trestním zákoníku paragraf, podle kterého by mohl být za tento čin odsouzen...

Pupkáčovo zkrocení

Osud někdy svede dohromady lidi, kteří se navzájem nemohou vystát. Třeba tak, že se do sebe zamiluje syn obecního žebráka a dcera bohatého burzovního rady. Jenže láska v této vtipné povídce hraje spíš druhé housle. Dokážou otcové překonat svou hrdost a smířit se se sňatkem svých dětí? A kdo je vlastně ten tajemný pupkáč?

Srostlé sestry

Hlavními postavami krátké reportážní humoresky jsou siamská dvojčata Růžena a Josefa Blažkovy, srostlé v křížové oblasti. Kisch vypráví o svém setkání se sestrami nad sklenicí whiskey se sodou a zabředá do úvah nad skutečnostmi, že sestry sice sdílí jedno tělo, ale dvě duše, jaké to je, když se perou, a rozjímá i nad jejich posmrtným životem. Příběh nás postupně spolu s autorem zamýšlejícím se nad významy slova možná zavede do Říčan, kde možná jsou a možná nejsou sestry Blažkovy, které možná mají a možná nemají zánět slepého střeva.