Trable holek ze severu. Obraz Číny devadesátých let v románu spisovatelky Šeng Kche-i

3. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Čínská dívka, obraz Číny devadesátých let v románu spisovatelky Šeng Kche-i
0:00
/
0:00

Prostituce, sexuální obtěžování a násilí, jemuž jsou vystaveny ženy z venkova hledající uplatnění ve velkých čínských městech. V románu Holky ze severu otevřela Šeng Kche-i, jedna z nejvýraznějších současných čínských spisovatelek, řadu tabuizovaných témat. Promítla do něj i své vlastní zkušenosti a vykreslila obraz Číny 90. let, v níž se tradice konfucianismu prolínají s komunistickou ideologií a dravým tržním kapitalismem. Uvádíme ve vltavské Četbě s hvězdičkou.

Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.

Účinkuje: Veronika Lazorčáková
Připravila: Marina Feltlová
Překlad: Kamila Hladíková
Režie: Vít Vencl
Premiéra: 21. 5. 2021
Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.

Výjimečnou čínskou autorku i její knihu dále přibližuje rozhovor, který vedla rozhlasová dramaturgyně Marina Feltlová s překladatelkou románu Kamilou Hladíkovou:

Můžete nám představit spisovatelku Šeng Kche-i? Patří k autorům, kteří v Číně běžně vycházejí, nebo vydává knihy spíš za hranicemi své vlasti?

Šeng Kche-i (1973) vyrůstala v době po kulturní revoluci za Teng Siao-pchingovy nové politiky reforem a otevírání se světu, takže v době svého dospívání zažila první ekonomický boom v Číně. To hodně ovlivnilo její život i tvorbu. V současnosti se řadí k velmi oblíbeným autorkám jak v Číně, tak v zahraničí. Některé z jejích knih sice v Číně vyjít nemohly, ale čínští autoři dobře vědí, která témata mohou doma publikovat a která ne, a tomu přizpůsobují své texty. Tím, že je Šeng Kche-i hojně překládaná, myslí předem na zahraniční trh a některé knihy píše s tím, že vyjdou pouze na Západě. Situace v Číně je tam jiná, než byla u nás v době komunistické totality, kdy někteří autoři nesměli vůbec vycházet.

Čtěte také

Mohla byste přiblížit, jak to tedy v Číně funguje? Autoři mohou vydávat knihy na ožehavá témata v zahraničí a čínskému režimu to nevadí?

V současné Číně je sice stále ještě socialismus, ale zároveň je to společnost, která funguje na principech kapitalismu. Neprobíhá tam institucionalizovaná cenzura, která by zakazovala vydávání některých knih, prováděla škrty v textech apod. Je to hlavně záležitost samotných autorů, nakladatelů a editorů, kteří musí zvážit, zda daný text může v Číně vyjít, nebo ne. Režimu jde hlavně o to, aby se problematické texty nedostaly mezi čínské čtenáře, ale pokud vyjdou v zahraničí, nemají s tím problém. Někdy se stane, že nějaká kontroverzní kniha v Číně vyjde a až zpětně je vládními orgány zakázána.

Románu Holky ze severu tedy nebyl vnímán jako kontroverzní?

Téma emancipace žen a problematika migrantů z venkova se v Číně dost řeší a tento román byl proto vnímán jako významný příspěvek k této diskusi. Narazit mohla jedině snad pasáž o násilné sterilizaci žen, ale to se nestalo. Mezi citlivá témata, o kterých se v Číně nesmí psát, patří například masakr studentů na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Právě toto téma reflektovala Šeng Kche-i v románu Fuga smrti, který v Číně nemohl vyjít. Velkou roli vždy hraje, jak je dané téma zpracováno. Pokud spisovatel píše o chybách minulosti, jako byl třeba Velký skok a hladomor, který pak následoval, nebo kulturní revoluce, a klade je za vinu konkrétním lidem, nikoli celému režimu, pak jeho dílo může být v Číně publikováno. Kdyby to ale bylo prezentováno jako chyba vedení komunistické strany, pak by to byl problém.

Čtěte také

V románu se popisuje nesnadná situace mladých žen z vesnice, které odjedou za prací do města a kromě samotné práce jsou po nich velmi často vyžadovány i služby sexuálního charakteru. Jak palčivý je to problém i v současnosti?

Šeng Kche-i popisuje situaci z 90. let, kdy ekonomický boom teprve začínal. Ona se v té době vypravila do jihočínského Šen-čenu, což byla zvláštní ekonomická zóna, která byla díky sousedství s Hongkongem určená k rozvoji. V 90. letech tam probíhal úplně nejdrsnější kapitalismus a ona v románu do jisté míry zachycuje vlastní zkušenosti. V té době se systém prudce měnil, z řízeného socialistického hospodářství se přecházelo de facto na kapitalismus. Později už se situace trochu stabilizovala, zacházení s migranty z venkova se postupně zlepšovalo. Ale i dnes bychom takové příběhy určitě našli. Pořád existuje velký kontrast mezi velkými rozvinutými městy a venkovem. Obyvatelé měst na dívky z venkova, které tam přicházejí za prací, stále pohlížejí jako na podřadné, nevzdělané lidi, diskriminace přetrvává. A naopak, když se ty dívky vrací zpátky na vesnici, místní lidé na ně pohlížejí jako na padlé, prodejné ženy. Kontrast mezi přísnou morálka konfucianismu, která na venkově stále panuje, a přílišnou uvolněností ve městech je stále značný.

Jednou z velmi silných scén románu je násilná sterilizace žen, které mají víc potomků. Obětí se stane i jedna z hrdinek, která ještě nemá žádné dítě, ale omylem je spolu s ostatními zbavena možnosti stát se matkou. Dějí se takové věci i v současné Číně?

V této otázce taky dochází k velkým posunům. To, co se v románu popisuje, se dělo v období, kdy v Číně vládla politika jednoho dítěte, jejímž cílem bylo omezit nárůst počtu obyvatelstva. Začalo to v 70. letech, kdy se Šeng Kche-i narodila. Tehdy docházelo k násilné sterilizaci žen nebo také k potratům, když se ukázalo, že je plod ženského pohlaví. Cílem každé rodiny bylo mít syna, což je opět spojeno s konfucianismem. Docházelo i k vraždám novorozených holčiček, rodiče je opouštěli. Zároveň na Západě mnoho takových miminek adoptovali, takže je teď v USA, Velké Británii, Austrálii a dalších západních zemích spousta mladých žen čínského původu, které mají adoptivní rodiče.

Čtěte také

Čína se mezitím posunula jinam, zrušila politiku jednoho dítěte a naopak jsou tam snahy povzbudit růst populace, protože čínská populace, stejně jako ta západní, stárne. Ukazuje se, že v horizontu několika desetiletí bude produktivní populace tak malá, že nebude schopná uživit starší nepracující generaci. Teď jsou tedy naopak snahy povzbuzovat ženy, aby měly víc potomků, ale už se to nedaří. Ženy mají zájem budovat kariéru, často se odmítají vdávat a zakládat rodinu. Je to spojeno i s hektickým způsobem života, mnoho lidí, kteří chtějí ve městech přežít, se bojí mít rodinu, protože děti jsou velkou finanční zátěží, za vše se totiž platí, za vzdělání, za zdravotní péči… Takže nyní je ten problém spíš opačný, mnohé čínské ženy děti nechtějí.

Každého čtenáře asi zaujme, že jste v překladu zvolila česká jména: Růžena, Lída, Čenda… Proč jste se rozhodla pro toto řešení?

Těch důvodů bylo několik. Postavy měly samozřejmě čínská jména, která jsou pro českého čtenáře těžko zapamatovatelná. Román je psaný dialektem, já ho přeložila obecnou, hovorovou češtinou a přišlo mi, že by ta čínská jména působila až příliš cize. Původní jména nesla nějaký význam nebo byla něčím zajímavá, proto jsem se to pokusila přenést i do české verze, aby to znělo podobně nebo aby tam bylo něco z původního významu znaků toho jména. Například Růžena měla ve svém jménu také prvek spojený s růžovou. S touto praxí přišel už Oldřich Král, velký překladatel čínských románů, který začal některá jména převádět do české podoby, protože ta jména v sobě často nesou určitou charakteristiku dané osoby.

  • Víte, že kdybyste si poslechli všechny četby na pokračování a povídky natočené v roce 2020 v Českém rozhlase, zabralo by vám to 24 a půl dne? Celkem jsme jich v loňském roce vyrobili 1645. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.

Naše čísla hrají... s vámi

Psáno pro Týdeník Rozhlas.

Spustit audio

Související

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...