Příležitost i nutnost. Druhé a další domovy českých skladatelů

Čtěte také

Hudba Dismase Zelenky je nabitá vášní a fantazií. Nelze jinak, než na ní ujíždět, říká zakladatel Collegia 1704 Václav Luks

Na samém počátku 18. století neměly větší hudební útvary u nás prakticky možnost existovat, rozvíjet se. V Čechách se nenacházelo velké umělecké centrum, jaké v sousedních zemích představoval dvůr. Pokud chtěl mít český skladatel příležitost věnovat se pouze hudbě a moci psát i ve větších formách, musel odejít do ciziny, na některý z velkých panovnických dvorů. Jedním z nich byl na počátku 18. století Jan Dismas Zelenka, od kterého v úvodním koncertu uslyšíme rozsáhlou duchovní skladbu Missa Omnium Sanctorum ZWV 21 v live provedení souboru, který patří k nejvyhledávanějším interpretům Zelenkovy hudby: hrát a zpívat s přizvanými sólisty bude Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse.

Odcházejí ti nejlepší

Pro českou kulturu 18. století byla pozoruhodná rozsáhlá emigrace hudebníků do všech evropských zemí. Cizina nabízela hudebníkům daleko lepší existenční i umělecké uplatnění. Vždy odcházejí většinou ti nejnadanější, nejctižádostivější, kteří touží poté uplatnit své vize, nadání: nemohou kolikrát ani jednak jinak, navíc: tenkrát se ještě zbavovali odchodem do ciziny poddanství. Většina českých hudebníků se domů nikdy nevrátila a splynula s novým prostředím.

Součástí úvodního dílu emigrantské série Poledních koncertů je také hudba vysvěceného kněze Bohuslava Matěje Černohorského. Padre Boemo zemřel před 280 lety a jeho skladby vytvořené v Itálii patří k vrcholům kontrapunktického umění. Závěr prvního ze sedmi Poledních koncertů patří klíčového skladateli z rodu Stamiců. Jan Václav Stamic odchází v roce 1741 za bavorského vpádu do Prahy do Německa, kde nalezl uplatnění v kapele falckého kurfiřta. Za Stamicova vedení se z mannheimské dvorní kapely stalo uznávané středisko nových umělekých výbojů. Jeho Klarinetový koncert přednese světoznámý The Academy of Acient Music za řízení Christophera Hogwooda, na klarinet hraje Alan Hacker.