Hudba Dismase Zelenky je nabitá vášní a fantazií. Nelze jinak, než na ní ujíždět, říká zakladatel Collegia 1704 Václav Luks
Tvrdí, že hudba je jeho největší spojenec, proto jí neváhá dávat sto procent času. Počítá se mezi fanatické fanoušky skladatele Jana Dismase Zelenky a v současné době se svými hudebníky pracuje na projektech pro brněnské Národní divadlo a Královské divadlo ve Versailles. Hostem Daniela Jägera byl ve Vizitce Václav Luks, zakladatel Collegia 1704.
Václav Luks loni oslavil padesátku. Už pětatřicet let je tak věrným souputníkem jeho hudebního života barokní hudba, zejména ta od rodáka z Louňovic pod Blaníkem Jana Dismase Zelenky (1679 – 1745).
„Když jsem se v patnácti začal zajímat o barokní hudbu, zajímaly mě i hudební dějiny mé země. V nich se objevilo jméno Dismase Zelenky, které bylo v osmdesátých letech tak trochu zahaleno tajemstvím. Začal jsem jezdit do Drážďan do Saské zemské knihovny, kde jsem se probíral jeho rukopisy. Z vizuálního objevování Zelenkovy hudby jsem měl doslova fyzické zážitky,“ řekl ve Vizitce. Tato náklonnost u Lukse hraničí s posedlostí – tvrdí, že Zelenkova tvorba činí lidi závislými. „Je nabitá vášní, originalitou a fantazií. Nelze jinak, než na ní ujíždět,“ dodává s tím, že poslední Zelenkovy mše jsou „skutečný vesmír, který osloví každého posluchače a obstojí i vedle hudby Händelovy nebo Bachovy.“
Návraty k pocitu z objevené svobody
Václav Luks vystudoval hru na lesní roh na plzeňské konzervatoři a na HAMU v Praze, vzdělával se také ve Švýcarsku na Schole Cantorum Basiliensis. Právě na tuto dobu ve Vizitce vzpomněl jako na klíčovou – na přelomu 80. a 90. let totiž objevoval cosi vzácného, před tím nepoznaného: svobodu. „Měl jsem pocit, že mi všechno leží u nohou. Na ten pocit nikdy nezapomenu. Dnes, kdy je společnost prostoupená frustrací, se k němu vracím,“ konstatuje.
V roce 2005 rozšířil komorní soubor, založený za studií, a vznikly tak barokní orchestr Collegium 1704 a vokální soubor Collegium Vocale 1704. Tyto kolektivy si postupně vydobyly mezinárodní respekt a pravidelně hostují na festivalech například v Salcburku, Lucernu nebo na Chopinově festivalu ve Varšavě. Vzhledem k pandemické situaci nyní musí Luks spoustu energie vkládat do přeplánování zrušených koncertů (z osmdesáti se Collegiu podařilo loni odehrát pouhých pětadvacet). Ve Vizitce tak detailněji hovořil i o projektu Universo 1704, což je on-line platforma, na které Collegium uvádí premiéry vlastních video-koncertů.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Karel Tůma: Jak se chytají ženy, Komedie s vánočním stromkem. Dvě humoristické vánoční povídky
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.