Při kreslení komiksu Každý den je nový jsem žila vědomější život. Sledovala jsem, co se mi děje, a hledala pointy, říká Lucie Lomová
Kreslit už uměla, a tak se Lucie Lomová rozhodla, že zkusí zúročit svůj talent s psaním gymnaziálních divadelních her a na DAMU vystuduje dramaturgii. Po angažmá v šumperském divadle si ale uvědomila, že do práce rozpuštěné ve společném výsledku nechce investovat energii. „Toužila jsem mít v ruce něco svého. Chvíli jsem psala divadelní kritiky a pak jsem spadla do Anči a Pepíka,“ popsala ve Vizitce Markétě Kaňkové moment, kdy se výtvarné umění stalo její prací.
Už šestatřicet let uběhlo od doby, kdy se Lucii Lomové z večerního kreslení na krkonošské chalupě vylouply na papír dvě myšky. Dostaly jméno Anča a Pepík a záhy jim Lucie spolu se sestrou Ivanou vdechly život formou komiksového příběhu. Deset let vycházel ve Čtyřlístku a jeho knižní podobu si děti spolu s rodiči čtou rádi dodnes. Pak se Lucie Lomová chvíli rozhodovala, jestli je pro ni i nadále komiks tou nejlepší cestou. Věnovala se astrologii a cvičení tai-chi, kreslila a prodávala mandaly a pomalu jí docházelo, že existuje komiks nejen pro děti, ale i pro dospělé. Tak vznikla knížka Anna chce skočit o tom, co se stane, když se rozhodnete změnit život.
Bez Francie by má práce vypadala jinak
Na podzim roku 2022 vyšel Lucii Lomové prozatím nejnovější zcela autorský komiks pojmenovaný Každý den je nový. Čtenářům se s ním do rukou dostávají Luciiny ilustrované deníkové zápisky z roku 2017, které vznikly jako reakce na stesk po nových komiksových příbězích a také z radosti z ručně svázaných sešitů.
„O deníkových komiksech jsem věděla, ale sama jsem je před tím nikdy nezkoušela,“ říká. „Napadlo mě, že si uložím povinnost něco nakreslit a napsat, aniž bych si stanovila rozsah. Ze začátku mě to hodně bavilo, líbilo se mi, že kreslím rovnou do knížky. Taky se mi zdálo, že rázem žiju vědomější, přítomnější život. Sledovala jsem, co se mi každý den děje, a v mikropříbězích hledala pointy,“ vzpomíná.
Když se toho v jejím životě zrovna příliš nedělo, vyrážela na procházky nebo krmit ptáky, v sytých časech zase neměla čas všechny zajímavosti zaznamenávat. Jedno ale bylo jisté: čtenář jde v textu s životem spolu s autorkou, a proto v něm zůstaly i všechny grafické nedokonalosti, zdánlivá nuda všedních dní i nečekaná překvapení.
Vlastní život tematizuje i v chystaném biografickém komiksu. Pracuje na něm už tři roky a jedním ze zachycených témat bude i rok života v Chicagu. Její tatínek – parazitolog tam dostal místo mezi lety 1969 a 1970 a rodina do Ameriky odjela s ním. „Po návratu do Československa jsem se cítila, jako když vyměníte barevnou televizi za černobílou. K Americe jsme se dlouho upínali jako ke ztracenému ráji,“ vzpomíná na dětství, které až na zaoceánskou odbočku strávila v pražských Střešovicích. Tato čtvrť s vepsanou modernistickou i dávnější historií výrazně ovlivnila jak ji, tak její sestru, malířku Ivanu Lomovou.
Ve Vizitce mluvila také o komiksech s divadelní tematikou pro časopis SAD a také o francouzském Řádu umění a literatury, který letos obdržela. „K většině ocenění jsem spíš skeptická, ale tohoto si vážím. Francie je pro mě dlouhodobě důležitá, nebýt francouzského komiksu, moje práce vypadá úplně jinak. Objevila jsem ho začátkem tisíciletí a nejvíc mě okouzlila jeho bohatost a šíře. Tehdy jako kdybych objevila nový kontinent.“
Související
-
Místo meče hokejka, místo grálu Stanley Cup. Komiks o Jágrovi je rytířská legenda, říká Csicsely
Před spaním se dodnes rád dívá na zápasy NHL. Jako dítě fandil brankáři Dominiku Haškovi, brankářská výstroj byla příliš drahá, a tak Lukáš Csicsely skončil u hokejbalu.
-
Český komiks neustále roste, největší problém je omezená velikost našeho trhu, říká Tomáš Prokůpek
„Česká epika srovnatelná například s ruskými pověstmi se nedochovala. Pro Čechy, kteří jsou skeptičtí vůči velkým příběhům v literatuře i ve filmu, se mi to zdá příznačné.“
-
Markéta Čekanová představuje komiks o čtyřicátom pátom, když Plzeň osvobodil Patton
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Markéta Čekanová mluví o rozdílu mezi českým a americkým swingem nebo o tom, proč v Plzni uspořádala výstavu o silných ženách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
