Pražské stopy Svjatoslava Richtera. Poslechněte si unikátní snímky ukrajinského klavíristy
Akademie patří jednomu z největších klavíristů 20. století. Jmenoval se Svjatoslav Richter a jezdil k nám pravidelně jako jeden ze sovětských umělců. Původem byl ovšem Ukrajinec a jeho otec patřil ke zdejší německé menšině, na které se krutě podepsaly stalinské represe.
Jen šťastnou shodou okolností mohl v roce 1950 vycestovat na Západ, ale prvních deset let směl jenom do zemí východního bloku. Právě toto období, přelomové v jeho mimořádné umělecké dráze. Richter byl od počátku fenoménem koncertních pódií a jeho hra naprosto fascinovala, jak připomene jedna obsáhlá recenze právě z 50. let. Znít budou také vzpomínky českého klavíristy světového věhlasu Ivana Moravce.
Do Prahy se Richter vracel pravidelně a odehrál tu desítky programů. A Československý rozhlas byl velmi často u toho, včetně jeho vůbec prvního zahraničního vystoupení na Pražském jaru. Náš archiv richterovských snímků je vzácně bohatý. Je to paradox, že právě koncertování v 50. letech v Československu znamenalo pro Richtera částečné osvobození a vykročení do světa. Vznikly také první dodnes ceněné nahrávky, některé i pro západoněmeckou gramofonovou společnost.
K Richterovi se dnes právem hlásí Ukrajinci, protože se narodil v ukrajinském Žitomiru, ale jeho umění nikdy neznalo hranice a promlouvalo jasnou řečí duchovní svobody. Je pořád důvod se k této postavě vracet.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nevěsta přijíždí do Yellow Sky a Otevřený člun. Povídky klasika americké literatury Stephena Cranea
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.