Pražské jaro vzdá poctu Hectoru Berliozovi. Rozhlasové symfoniky bude řídit legendární americký dirigent John Nelson

V letošním roce si celý svět připomíná 150. výročí Berliozova úmrtí. Na programu Pražského jara dnes večer zazní hned dvě jeho skladby. „Přes statistické průzkumy jsme zjistili, že Fantastická symfonie je na Pražském jaru téměř notorickým titulem, tak jsme chtěli sáhnout někam jinam. Berlioz je autor, který sehrál v dějinách hudby tak významnou roli, že by si zasloužil jeden koncert jako poctu,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor.

Hector Berlioz (1803-1869)|foto: Profimedia

Dnešní koncert bude řídit jeden z největších specialistů na tvorbu Hectora Berlioze, legendární americký dirigent John Nelson. „Jsem velice šťastný, že mohu být právě v Praze. Poprvé jsem sem zavítal v roce 1981, kdy jsem hostoval u České filharmonie. Tehdy to bylo ale v mnoha ohledech složité. Teď po letech vidím ten obrovský rozdíl, protože jsem společně s vámi ve vaší krásné a dnes už svobodné zemi, jsem ve městě, které je plné světel, lidí, kteří jsou doopravdy spokojeni. Českou republiku považuji za jednu z nejkrásnějších zemí na světě. A když se teď rozhlížím kolem sebe a vidím ten obrovský ruch, je vidět, jaký pokrok tato země od mé minulé návštěvy udělala. A to je něco opravdu fantastického.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu|foto: Petr Horník

Koncert má podtitul „Vizionářský Berlioz". A jakým byl podle Johna Nelsona tento skladatel vizionářem a jak po sto padesáti letech promlouvá k dnešnímu publiku? „Berlioz je opravdu největším vizionářem v hudebních dějinách. Narodil se v roce 1803 a jako dítě hrál trochu na flétnu a také trochu na kytaru. Poté odjel do Paříže, aby vystudoval lékařství. Ale když měl pitvat zvířata, vyskočil z okna a řekl, že něco podobného zkrátka dělat nebude."

Berlioz je de facto takový obrazoborec a jeho hudba je opravdu revoluční. Jeho předchůdce Beethoven byl samozřejmě také zlomový, ale jeho hudba je velmi germánská.
John Nelson

„Začal tedy studovat konzervatoř u Luigiho Cherubiniho, ale to byl velký konzervativec, což Berliozovi vůbec nesedělo. Měl zkrátka úplně jiné představy o tom, jak by se měla dělat hudba. Berlioz je de facto takový obrazoborec a jeho hudba je opravdu revoluční.  Jeho předchůdce Beethoven byl samozřejmě také zlomový, ale jeho hudba je velmi germánská. Byla navíc ve své době hrávána víceméně jedné dynamice. Berlioz začal být více o dynamických kontrastech. Francouzi ho nicméně příliš v lásce neměli, úspěšnější byl - jak to tak někdy bývá - v zahraničí."

Festivalové rádio Pražského jara: Poslechněte si výběr nejlepších koncertů z minulých ročníků

• Upravit
• Smazat

Ve spolupráci s Pražským jarem si s námi můžete připomenout zajímavé okamžiky z loňského a předloňského ročníku – a také vzácnou historickou nahrávku závěrečného koncertu Pražského jara 1946.

„Osobně Berlioze považuji za velmi zajímavého skladatele, který má co říci i dnes.  Konkrétně jeho Te Deum mělo světovou premiéru v roce 1855 v Kostele svatého Eustacha v Paříži. A bylo to opravdu velkolepé provedení, na kterém se podílelo asi 600 členů dětského sboru. My jich budeme mít jenom čtyřicet, ale i tak myslím, že v Obecním domě vyzní taková ta určité něha a neposkvrněnost, která je v tomto duchovním díle obsažena.“
 
John Nelson bude dnes večer stát v čele Symfonického orchestru Českého rozhlasu. „Zkouškový proces byl zpočátku velmi náročný. Tento orchestr hraje nesmírně široký repertoár, včetně soudobých skladeb. Berlioz ale vyžaduje velmi specifický způsob hraní, a konkrétně jeho skladba Harold v Itálii je technicky opravdu velmi náročná. Musím přiznat, že první zkouška nebyla jednoduchá. Pak se ale vše zlomilo a orchestr si mne opravdu získal svou obrovskou profesionalitou a detailním přístupem. Na dnešní koncert se proto nesmírně těším.“ 

Koncert na Vltavě vysíláme od 20:00 v přímém přenosu. 16. května ve 20:00 ho pak vysílá i stanice D-dur.