Pracovna: V liberecké galerii za historikem umění Filipem Suchomelem

16. září 2024

Filip Suchomel (1966) je český historik umění, japanolog a pedagog. Od jara roku 2023 působí jako ředitel Oblastní galerie Liberec. Ve své odborné práci se dlouhodobě zabývá japonským a čínským užitým uměním, grafice a fotografii. Od roku 1994 pracoval v Náprstkově muzeu v Praze jako vedoucí asijského umění. Po stipendijním pobytu v Japonsku byl v polovině devadesátých let jmenován ředitelem Sbírky asijského umění v Národní galerii Praha.

Mezi roky 2002 a 2003 pobýval v rámci stipendia v Tokiu, kde studoval teorii restaurování japonských laků. Od roku 2005 pracoval po dobu dvou let jako hlavní kurátor Moravské galerie v Brně. Jako pedagog působil například na VŠUP, AMU nebo FF UK v Praze. Nyní přednáší na Katedře designu na Technické univerzitě v Liberci.

Filip Suchomel

Filip Suchomel je také autorem mnoha knih, ve kterých se zabývá převážně asijským umění. Namátkou napsal Prchavý svět japonského dřevorytu, Krása a elegance – laky Dálného východu, Námořní deník Erwina Dubského. Sbírka albuminových fotografií ze 70. let 19. století z Japonska nebo Šašin, šašin!! Japonská fotografie 19. století. Praha: Národní galerie v Praze.

Zuzana Filípková s Filipem Suchomelem

Dnes je pro tohoto muže hlavní pracovní náplní starost o Oblastní galerii Liberec. Co jako ředitel přinesl a bude přinášet této instituci, se dozvíte v následujícím rozhovoru pod titulem Pracovna Filipa Suchomela. Reportérka Zuzana Filípková jej navštívila přímo v jeho kanceláři v novorenesanční budově bývalých městských lázní, kde galerie sídlí.

autor: zuf
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více o tématu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.