Pracovna: Na návštěvě u architektky Kláry Koldové a produktového designéra Eduarda Herrmanna
Architektka Klára Koldová (1990) a produktový designér Eduard Herrmann (1989) jsou manželé a teprve loni spolu založili studio Nami ñami. Jejich budoucí cestu jim ukázal mimo jiné i pobyt v Portugalsku, kde byli na kreativní rezidenci. Tvořili tu hlavně rukama a suroviny čerpali z místních zdrojů. Dnes si chtějí jít vlastní cestou, spolupracovat a dělat udržitelný design z lokálních materiálů.
V Portugalsku vytvořili například kolekci svítidel pro portugalský dům Ivy Burkertové, která v něm pořádá kreativní rezidence. Vyrobili je z černé břidlice z pobřežních útesů a surového dřeva z tamních lesů. Ovlivnění okolní atmosférou udělali také lampu a stolek ze starého rybářského náčiní nebo objekty, ve kterých se objevily kousky plastů vyplavené oceánem.
Koldová a Herrmann tvoří také herní instalace pro děti. Říkají jim Nami Play a v dětech mají rozvíjet svobodnou hru. Vymezují se proti typizovaným a konvenčně řešeným hřištím a dětským koutkům ve veřejném prostoru. Navrhují je tak, aby v nich děti měly takové objekty, se kterými si mohou vymyslet mnoho variant, jak si s nimi hrát. Manželé baví experimentovat a jít si vlastní cestou.
Klára Koldová se kromě studia nami ñami věnuje i dále architektuře. Eduard Herrmann pracuje i jako produktový designér mimo vlastní značku. Dříve spolupracoval s Matějem Coufalem, se kterým tvořili pod hlavičkou studia Herrmann&Coufal.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Milan Hlavsa. Příběh rockera bez kompromisů, který hrál na utajovaných koncertech i v Bílém domě
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
