Pracovna: U typografky a grafické designérky Jany Vahalíkové
Jana Vahalíková (1972) je grafická designérka a typografka. Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Knižní kultury a písma u profesora Jana Solpery. Dnes patří mezi výrazné osobnosti grafického designu a na svém kontě má desítky knižních titulů, kterým dala svou originální tvář.
Ve své práci se věnovala také komerčním zakázkám a to v rámci Studia Marvil. Podstatu její práce ale najdete v titulech jako jsou například čtyřsvazkové Deníky Pavla Juráčka, edice angloamerických autorů, grafická podoba edice Česká knižnici ale i třeba souborné vydání Maus.
Spolupracuje s řadou významných nakladatelství jako jsou Argo, Torst, Host a grafickou podobu dává i řadě výtvarných katalogů a výstav. Jednou z nich byla i velká výstava Národní galerie Praha ve Valdštejnské jízdárně s názvem Budha zblízka. Nyní pracuje například na katalogu k výstavě Jakuba Špaňhela. Získala také několik ocenění v soutěži Nejkrásnější české knihy a Cenu Arna Sáňky a cenu Red Dot Design Award.
Jana Vahalíková ráda kreslí, běhá, má ráda Japonsko a její šatník, kterému dominuje černá a bílá, se prý obejde bez barev.
Rozdělanou má často desítku knih najednou, svou práci miluje, což poznáte nejen z titulů, na kterých pracovala, ale i když si s ní o typografii a grafickém designu povídáte.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Zemřel spisovatel Vladimír Páral. Poslechněte si jeho vyprávění ve vltavských Osudech
-
František Hrubín: Srpnová neděle. Dva horké letní dny v malé jihočeské vsi
-
Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha. O tragickém míjení povah, srdcí i nenaplněných snů
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
