Povinná četba, slohové práce nebo pravopis. Hodiny českého jazyka a literatury na školách jako strašák v rozvrhu
Málokoho nechává mateřština chladným. Ne každý ale o její jednotlivé vrstvy a vrstvičky pečuje s tak velkou láskou, něhou a humorem jako třeba Karel Čapek. Ten češtinu miloval. Milujeme ji také? A předáváme její znalost dalším generacím správným způsobem? Názory na to se někdy mezi odborníky různí. Zdá se ale, že vášeň k tématu zůstává.
Na jednom osmiletém gymnáziu v Praze jsme si povídali se sextány o tom, co je při hodinách češtiny stresuje. Shodli se, že četba k maturitě, psaní slohových prací na čas a na témata, která je nezajímají, „chybná“ interpretace textů, nadbytek mluvnice, ale třeba i pravopis. Žáci mají obecně obavu ze selhání, z trapnosti, z neúspěchu.
…A ještě musím pochválit tebe, tebe, česká řeči, jazyku z nejtěžších mezi všemi, jazyku z nejbohatších všemi významy a odstíny, řeči nejdokonalejší, nejcitlivější, nejkadencovanější ze všech řečí, které znám nebo jsem slyšel mluvit. Chtěl bych umět napsat vše, co dovedeš vyjádřit; chtěl bych užít aspoň jedinkrát všech krásných, určitých, živoucích slov, která jsou v tobě…
Karel Čapek
Je evidentní, že ve třídě, kde chybovat bude normální, kde hledání pravdy se stane kolektivním dobrodružstvím a kde budou mít všichni právo na vlastní postoj (a jeho případnou proměnu v čase), se pozitivní vztah k předmětu a posléze i k českému jazyku a třeba i ke knihám vybuduje s větší pravděpodobností než v prostředí strachu.
Postřehy žáků jsme rozdělili do pěti témat, na která pak vždy reagovala učitelka češtiny z osmiletého gymnázia a ZŠ Jitka Doležalová a námi oslovený odborník. V seriálu se tedy potkáme s nakladatelkou a básnířkou Annou Štičkovou (maturitní kánon), se socioložkou Magdalenou Gorčíkovou (čtenářství), s psycholožkou Galinou Jarolímkovou (mluvené projevy), s lektorkou tvůrčího psaní Danou Emingerovou (slohy) a s jazykovědcem Martinem Proškem (mluvnice a pravopis).
Hledání cesty k češtině a k výuce českého jazyka a literatury je trvalá práce. Cesta, na níž se všichni shodnou, asi k nalezení není, ale i ono hledání je dobré.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Psí voják Filip Topol. Portrét hudebníka, básníka a sebevraha životem
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Richard Brautigan: V melounovém cukru. Psychedelický román, který uchvátil generaci hippies
-
Mario Vargas Llosa: Krásné oči, ohyzdné obrazy. Zničující kritika navždy změní námořníkův život
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.