Přežije čeština bez přechylování?
Helena Válková nedávno ve vládě navrhla, aby ze zákona byla vyňata povinnost přechylovat ženská příjmení. Ženy by pak měly samy možnost volby, zda ve svém příjmení chtějí mít koncovku -ová, anebo nikoli. To vyvolalo živou diskuzi, která rozdělila společnost.
Rozdělila se nejen politická scéna, ale i jazykovědná obec: někteří lingvisté jsou proti návrhu, zatímco jiní nevidí důvod, proč by ho bylo třeba blokovat. Co jsou hlubší příčiny toho, že je česká společnost takto rozpolcena? A co všechno je zde ve hře?
Čím to je, že se samotní lingvisté neshodnou ani v pohledu na konkrétní argumenty v prospěch či neprospěch legislativní úpravy přechylování? Zaznívají třeba názory, že nepřechylování je v rozporu s povahou českého jazykového systému, a hned zase takové, že by si s právní úpravou, která by ženám dala možnost vybrat si, systém češtiny poradil, a že tedy není důvod úředně omezovat právo žen na volbu v této otázce.
V čem je důvod takové neshody v české lingvistické obci? Nejsou tu v konfliktu různé tradice pohledu na jazyk? Či jde ještě o něco jiného? Lingvistický antropolog Tomáš Samek si do Reflexí pozval tři lingvisty: Janu Valdrovou z Univerzity Innsbruck a Roberta Adama a Jana Chromého z Univerzity Karlovy.
Připravili Tomáš Samek a Lukáš Matoška.
Nejposlouchanější
-
Psí voják Filip Topol. Portrét hudebníka, básníka a sebevraha životem
-
Richard Brautigan: V melounovém cukru. Psychedelický román, který uchvátil generaci hippies
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Mario Vargas Llosa: Krásné oči, ohyzdné obrazy. Zničující kritika navždy změní námořníkův život
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.