Přežije čeština bez přechylování?
Helena Válková nedávno ve vládě navrhla, aby ze zákona byla vyňata povinnost přechylovat ženská příjmení. Ženy by pak měly samy možnost volby, zda ve svém příjmení chtějí mít koncovku -ová, anebo nikoli. To vyvolalo živou diskuzi, která rozdělila společnost.
Rozdělila se nejen politická scéna, ale i jazykovědná obec: někteří lingvisté jsou proti návrhu, zatímco jiní nevidí důvod, proč by ho bylo třeba blokovat. Co jsou hlubší příčiny toho, že je česká společnost takto rozpolcena? A co všechno je zde ve hře?
Čím to je, že se samotní lingvisté neshodnou ani v pohledu na konkrétní argumenty v prospěch či neprospěch legislativní úpravy přechylování? Zaznívají třeba názory, že nepřechylování je v rozporu s povahou českého jazykového systému, a hned zase takové, že by si s právní úpravou, která by ženám dala možnost vybrat si, systém češtiny poradil, a že tedy není důvod úředně omezovat právo žen na volbu v této otázce.
V čem je důvod takové neshody v české lingvistické obci? Nejsou tu v konfliktu různé tradice pohledu na jazyk? Či jde ještě o něco jiného? Lingvistický antropolog Tomáš Samek si do Reflexí pozval tři lingvisty: Janu Valdrovou z Univerzity Innsbruck a Roberta Adama a Jana Chromého z Univerzity Karlovy.
Připravili Tomáš Samek a Lukáš Matoška.
Nejposlouchanější
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
-
Hans Magnus Enzensberger: Čechy u moře. Fiktivní výlet do budoucnosti Evropy roku 2006
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.