Přežije čeština bez přechylování?

Rozdělila se nejen politická scéna, ale i jazykovědná obec: někteří lingvisté jsou proti návrhu, zatímco jiní nevidí důvod, proč by ho bylo třeba blokovat. Co jsou hlubší příčiny toho, že je česká společnost takto rozpolcena? A co všechno je zde ve hře?

Čím to je, že se samotní lingvisté neshodnou ani v pohledu na konkrétní argumenty v prospěch či neprospěch legislativní úpravy přechylování? Zaznívají třeba názory, že nepřechylování je v rozporu s povahou českého jazykového systému, a hned zase takové, že by si s právní úpravou, která by ženám dala možnost vybrat si, systém češtiny poradil, a že tedy není důvod úředně omezovat právo žen na volbu v této otázce.

V čem je důvod takové neshody v české lingvistické obci? Nejsou tu v konfliktu různé tradice pohledu na jazyk? Či jde ještě o něco jiného? Lingvistický antropolog Tomáš Samek si do Reflexí pozval tři lingvisty: Janu Valdrovou z Univerzity Innsbruck a Roberta Adama a Jana Chromého z Univerzity Karlovy.

Připravili Tomáš Samek a Lukáš Matoška.