Francouzům čeština šumí, jako by šeptala, říká bohemista Xavier Galmiche. Lásku k české poezii u něj zažehly knihy Jakuba Demla
Moc rád otevírá knihy v knihkupectví a k nákupu se nechává inspirovat prvními stránkami. „Takhle jsem objevil třeba sbírku básní Radka Fridricha Krooa krooa. Jeho poezie mě oslnila, koupil jsem práva a přeložil to,“ říká bohemista a profesor české literatury Xavier Galmiche. V Paříži s ním natáčel Michal Bureš.
Narodil se na začátku šedesátých let v Nancy, zasmušilém městě se silným pivním odérem v ulicích. V polovině osmdesátých let tuto atmosféru pocítil znovu, ale už v Praze, kde pracoval jako civilkář na francouzském velvyslanectví. Tam se mu přihodila klíčová věc. V kanceláři objevil skříň se samizdaty, které měly být do Francie poslány diplomatickou poštou. Zůstaly však doma. „Pustil jsem se do čtení Demlových spisů, což byl zásadní okamžik. Moc jsem tomu nerozuměl, ale byla v tom jakási údernost,“ řekl ve Vizitce Xavier Galmiche.
Láska k textům Jakuba Demla zůstala profesoru české literatury a středoevropských kultur na Katedře slovanských studií na pařížské Sorbonně dodnes. „Našel jsem u něj tajemný způsob jazyka,“ vysvětluje. „Francouzům čeština šumí, jako by šeptala. U Demla najdeme téma mumlání jako zárodek pravého smyslu slova. On si nekladl za cíl něco vyjadřovat, ale opakovat zvuky. Myslím, že pod jazykem existuje zóna, ve které se najde duše člověka, a kvůli téhle vrstvě se česky nikdy nedorozumím úplně kompletně,“ dodává.
Když text bobtná jako kaše v hrnku
Překládání české literatury do francouzštiny je jeho velký koníček, věnuje se mu i se svými studenty. V překladatelské dílně pracují společně na celých knihách, v minulosti takto převedli Erbenovu Kytici, pustili se i do knih Karla Hynka Máchy, Antonína Sovy anebo do Galmichovu srdci bližšího katolického proudu. Překlad poezie je podle Galmiche samostatnou literární kapitolou, slovanská řeč je totiž kratší a během převodu do francouzštiny překladateli text pod rukama narůstá. „Něco prostě musíte dát pryč. Ze sémantického hlediska je to škoda, jinak by to ale byly nekonečné verze.“
Čtěte také
Ve Vizitce mluvil o své nové knize o Williamu Ritterovi (1867 – 1955), což byl švýcarský spisovatel, malíř a kritik, jenž se jako jeden z prvních soustavně věnoval středoevropskému prostoru, o své vlastní knize postřehů a anekdot Metafyzický kurník, o vnímání spisovatele Milana Kundery francouzskými čtenáři a také o zájmu o českou literaturu jako takovou. Ten je podle něj ve Francii minimální, situace se výrazně zhoršila po rozpadu Československa. „Když z jedné země uděláte dva živly, lidi to tu nejsou schopni identifikovat. Rozpad státu šel na úkor recepce tuzemské literatury, ta je tu na dně,“ konstatuje.
Galmiche získal loni na podzim cenu Premia Bohemica za propagaci české kultury v zahraničí. Činí tak pomocí originálních a pro český kontext přínosných výkladů, přičemž na domovské Sorbonně včlenil bohemistiku do středoevropských studií. Jen tak podle něj může ve Francii jako akademický obor přežít.
Související
-
Žiju život v literatuře. To je to nejlepší, co se mi mohlo stát, říká spisovatelka Zuzana Říhová
Odborné texty nemusí být suché a nezáživné čtení, když vzniknou na základě erudice v kombinaci s bohatou imaginací. Zuzana Říhová si to vyzkoušela na vlastní kůži.
-
Když jsem narazil na těžká místa v Nahém obědě, napsal jsem Burroughsovi, říká Josef Rauvolf
Stále překládá z angličtiny, chystá dva rozsáhlé texty o svém srdečním beatnikovi Williamu Burroughsovi, články o hudbě a literatuře přispívá na kulturní web ČT24.
-
Angličtí autoři neustále někoho citují. Je dobré to poznat, říká překladatelka Petra Diestlerová
Jako dítě ji nebavila ani rytmika, ani výtvarka, zato v němčině se cítila jako doma. Dnes patří Petra Diestlerová mezi renomované překladatelky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.