Poutník vypráví o své cestě k Bohu
Román Poutník vypráví o své cestě k Bohu byl několikrát ručně opsán a přes řecký Athos se dostal zpět do Ruska, kde byl v roce 1884 vydán tiskem. Podle některých historických údajů v textu se soudí, že vznikl v 50. letech 19. století jako dílo neznámého pravoslavného poutníka.
Téměř bibliofilský náklad a velký zájem poučených čtenářů způsobily, že první vydání před několika lety velmi rychle zmizelo, a to vlastně bez jakéhokoliv širšího ohlasu.
Kniha sestává ze dvou částí - první obsahuje vyprávění prostého venkovana, který v době těsně před zrušením nevolnictví putuje po ruském venkově a posvátných pravoslavných místech. Díky nejrůznějším setkáním, zkušenostem, duchovní četbě i přímému vyučování se postupně zdokonaluje ve vnitřní nepřetržité modlitbě Srdce. Tento klenot pravoslavné spirituality je, jak postupně vysvítá, vlastně příčinou jeho mnohaletého putování.
Druhá část románu obsahuje především dvě diskuse o vnitřní modlitbě i dalších souvisejících duchovních tématech a několik vložených krátkých traktátů na stejné téma. Jak obsahově, tak i formálně jsou tyto pasáže sice méně přesvědčivé než zbytek knihy, ale k dokreslení atmosféry i pro pochopení náročného tématu mají svůj nezastupitelný význam.
Vypravěč putuje vedle evropského Ruska i po Sibiři a zažívá široké spektrum často téměř neuvěřitelných příhod. Žije na osamělých místech, po nějakou dobu je hlídačem při stavbě pravoslavného kostela, v jedné vesnici je zmrskán a vypovězen, jinde je zbit a okraden, prochází těžkou nemocí, ale zažije i vlídné přijetí. Pro něj osobně ale není těžká životní cesta tak důležitá jako vnitřní modlitba, četba sbírky textů křesťanských otců zvaná Filokalie a rozhovory o Bohu s nejrůznějšími lidmi, které na cestě potkává.
Poutníkem se mohl stát vlastně jen proto, že má po úrazu v dětství zakrnělou levou ruku, díky čemuž obdržel pas, který mu umožňuje cestovat. Tato výsada je v tehdy ještě stále nevolnickém Rusku dána jen několika málo vybraným skupinám obyvatelstva.
Kromě ústředního tématu vnitřní modlitby poutníkovo vyprávění přibližuje i svět prostého venkovana a skýtá také pohled do nejrůznějších sfér ruského myšlení, od zářících výšek až po nejtemnější hlubiny. Na nadarmo se tato kniha stala v řadě zemí bestsellerem.
Nejposlouchanější
-
Město ve stínu. Soumračné příběhy Jakuby Katalpy, Anny Bolavé, Franze Werfela a dalších autorů
-
Anna Saavedra: Dům U Sedmi švábů. Příběh magické stavby, kterou se majitel rozhodl zdemolovat
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka