Poutavý příběh z doby posledních Přemyslovců. Nový román Petra Motýla nabízí zábavné i poučné čtení

20. duben 2021

Básník, prozaik a překladatel Petr Motýl sice patří mezi současnými českými spisovateli k těm nejplodnějším, pozornosti médií se ovšem jeho bohaté a pestré literární tvorbě mnoho nedostává. Před několika roky začal vedle nových básnických sbírek soustavněji publikovat také prózy, přičemž v některých případech oprášil rukopisy staré i dvacet let. Ve své nové knize – historickém románu nazvaném Příběh pana rytíře Vítka a jeho dcery Anežky – si pohrává s kronikářským žánrem.

Přebal knihy Petra Motýla: Příběh pana rytíře Vítka a jeho dcery Anežky

Třísetstránková próza vyšla v nakladatelství Volvox Globator a nepokrytě se hlásí k titulům, jako jsou Marketa LazarováVladislava Vančury nebo Údolí včel Vladimíra Körnera, jejichž autoři dokázali středověk – který si nikterak neidealizují – ve svém vyprávění nadmíru živě zpřítomnit. Na rozdíl od nich však Motýl nesází v takové míře na dramatický děj, nýbrž po způsobu již zmíněných kronik či letopisů zachycuje i všednější stránky cyklicky ubíhajícího středověkého života.

Dílo rozeného vypravěče a sečtělého poety

Příběh několika generací pánů z Třešňové, zemanského rodu hospodařícího nedaleko královského města Sušice, se odehrává na přelomu 13. a 14. století, za vlády posledních Přemyslovců Václava II. a Václava III. a jejich pozdějšího nástupce, prvního člena nové panovnické dynastie Jana Lucemburského. Autor nadto svůj příběh rámuje postavou staré zemanky, která pohnuté osudy pana Vítka a jeho dcery Anežky líčí jejich potomkům o sto let později, což do celého vyprávění vnáší další perspektivu. Samotný děj Motýlova románu se přitom stručnému převyprávění vzpírá, pochlubit se však může poutavou zápletkou i osobitými figurami.

Jeho hlavní kouzlo však spočívá v jazyce, prozrazujícím autora nadmíru sečtělého a obdařeného výrazným básnickým talentem. Autora, který dokáže několika slovy vdechnout život postavě i celé epoše a který aniž by překročil vytčený historický půdorys, přichází takřka na každé stránce s novými originálními příměry a výrazy.

Neváhal bych tento román označit za Motýlovo opus magnum – alespoň pokud jde o prózu –, kdyby mu ovšem neměl v nakladatelství Malvern zanedlouho vyjít román Šatna a klášter, čerpající mimo jiné z jeho zkušenosti hrobníka na pražském Břevnově a čítající těžko představitelných dvanáct set stran. Jistě pochopíte, když za těchto okolností s podobným soudem raději ještě počkám…

autor: Petr Nagy
Spustit audio

Související