Potřebujeme dnes hrdiny? I na to se ptá film Tomáše Mašína Bratři
Příběh útěku skupiny bratří Mašínů z komunistického Československa za železnou oponu je jedním ze zásadních příběhů naší novodobé historie. A ještě šířeji: jedním ze základních kamenů našich dějin je story celé mašínovské rodiny. Logicky se tak nabízí ke zpracování do silného filmu. O to se pokusil režisér Tomáš Mašín, mimochodem – vzdálený příbuzný Mašínových.
„Můj film je o rodině a hodnotách, které vyznává. Do scénáře jsem tak chtěl zakomponovat i ženské postavy, podle mě velice dramatické, i když se mi zpočátku bránily. Ale třeba příběh Zdeny Mašínové starší má až antický rozměr,“ upozorňuje režisér. Většinová společnost dnes, podle něj, vnímá předobrazy hlavních hrdinů snímku černobíle. „Může za to komunistická propaganda i školství. Já jsem je chtěl ukázat jako kluky, byť statečné, jejichž mentalita i chování odpovídalo jejich věku, ve kterých byla touha po dobrodružství, po adrenalinu, a kteří se současně rádi bavili,“ popisuje.
Za scénářem Bratrů stojí Marek Epstein. Pročetl knihu Barbary Mašínové Odkaz a tuny soudních spisů, výpovědí, protokolů, novin a dalších dokumentů. Se scénářem pak odjel za Josefem Mašínem. „Seděli jsme s režisérem u něj doma na kanapi, a probírali stránku po stránce. Snažili jsme se ho přesvědčit, že kvůli dramatičnosti musíme některá místa zkrátit, vysvětlit nebo trošku pootočit. Vysvětlovali jsme mu, že naším cílem je vytvořit komplexní emoci, protože nejde o dokument, ale o drama. Přesvědčovat člověka, jehož život se snažíte parafrázovat a odvyprávět, a ještě mu říct, že jsou v něm jisté dramatické změny, nebylo jednoduché. Rozhodně to ale bylo zajímavé,“ září scenárista. Současně vyzdvihuje sílu a odhodlání, se kterými snášela svůj krutý osud po odchodu bratrů Zdena Mašínová mladší. „Ona byla z rodiny jediná, která se mohla režimu postavit tady u nás. A ten zločinný systém porazila už jen tím, že uvnitř zůstala mašínovsky neskutečně silná,“ dodává s uznáním.
Film Bratři je dalším střípkem v dosud skromné mozaice reflexe třetího odboje českými filmaři. „Možná ještě nenazrála ta správná doba. Možná tyhle příběhy mají vyprávět ti, kteří je nezažili, budou mít víc informací a budou objektivnější,“ myslí si. „Pokud ale náš film přivede diváky k zamyšlení, jestli je nebo není v dnešní době zapotřebí hrdinství, splnil svůj účel,“ přeje si Epstein.
Související
-
Mašíni neutíkali proto, aby si lehli na pláž a dali si piña coladu, říkají jejich představitelé
Snímek vypráví příběh bratrů Mašínových, kteří společně se třemi dalšími členy jejich skupiny utekli z komunistického Československa do Západního Berlína.
-
Agnieszka Holland, Josef Mašín a Václav Havel. Jihlava už po 27. patří dokumentu
Na Vysočinu se opět sjíždí přemýšliví milovníci dokumentárního filmu. Organizátoři Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě mysleli, jako vždycky, na všechno.
-
Umělecká svoboda v Polsku v ohrožení? Filmaři se za Hollandovou postavili, ale do ulic nevyšli
Saša Michailidis se ptá publicisty a bývalého diplomata Petra Janyšky a ředitele Českého kulturního centra Varšava a odborníka na polskou kinematografii Petra Vlčka.
Nejposlouchanější
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Paní Svět. Josef Somr, František Němec a Václav Postránecký v tragikomedii Karola Sidona
-
Léon Bloy: Chudá žena. Nezapomenutelnou a vznešenou dceru bídy čte Jan Kanyza
-
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba. Komedie s Ivou Janžurovou, Danou Medřickou a Jiřím Sovákem
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
