Poslové záhrobní. Typ top psychoskop. Zvuková pouť Lukáše Jiřičky a Jaroslava Tarnovského na Novopacko
Zvuková pouť do krajiny, kde byla po staletí kultivována schopnost obyvatel naladit se nejen na duchy, tedy samotné posly záhrobní, ale také na kosmické entity či spatřit krajiny například na Marsu či Siriu.
Poděkování: Městské muzeum Nová Paka
Spiritismus je pojímán v této kompozici na pomezí dokumentu, literárního pásma a psychedelické závratě jako kulturní fenomén, který je jedním z výsostných znaků Podkrkonoší. Jeho projevy, výsledky tzv. sezení, tedy medijních či spiritistických seancí nebo stavů vytržení jsou zrcadlem duše, výronem čisté imaginace a schopnosti snít a své sny i jiné stavy vědomí přetavit do slov, obrazců či obrazů, do jedinečných setkání. Medijní kresby, ale i seance nebyly však jen doménou chudších obyvatel podhůří. Svého času se staly i módou či oblastí zájmu umělců jako byl například Josef Váchal, Josef Kocourek, Jan Opolský, ale i surrealistů nebo řady šarlatánů či osob chtivých senzací. Skrze samotné medijní umění lze jinak číst i písně Nadi Urbánkové, která pochází ze spiritistické rodiny.
Spiritismus samozřejmě není specifikem pouhého Podkrkonoší, ale masověji se pěstoval i v Orlických horách či Slezsku. V první polovině 20. století byly spiritistické ideje dokonce šířeny pomocí mnohých periodik (Posel záhrobní Karla Sezemského, Písně medijní apod.), ale i známých osobností a dalších literátů – Terezií Novákovou, Antalem Staškem, tedy již tvůrců s patřičným zaujetím, ale i racionálním odstupem.
Síla spiritismu dala svobodný průchod až heretickým idejím a představám nespoutaných tehdejšími oficiálním pojetím víry a náboženství, ale také přinesla jistou dávku naivity spojenou s tímto subversivním hnutím, která hlásalo příchod epochy Ducha svatého. Podkrkonošští „citlivci“ jsou zde zmiňováni jako potomci heretiků, uprchlíků před barokní rekatolizací, tedy lidé, kteří volili svobodu i přes rozmanitá protivenství.
Čtěte také
Ke spiritualitě si dokázali najít osobitou cestu. Spiritistická imaginace je bytostně spojena s krajinou Novopacka, o čemž v dokumentu hovoří Ivo Chocholáč - kurátor Městského muzea v Nové Pace a spoluautor expozice v Klenotnici, kde jsou vystaveny medijní kresby a sbírka mineralogie, ale i literární historik a básník rodem z Nové Paky Jaromír Typlt, který také pro kompozici vybral většinu literárních ukázek. Do kompozice jsou vetkány písně medijní stejně mocně jako čtení z knihy Karla Sezemského či utajené vizionářství.
Nejposlouchanější
-
Marcel Proust: Swannova láska. O ničivé síle lásky, žárlivosti a touhy po společenském postavení
-
Gaius Suetonius Tranquillus: Životopisy císařů. Náhled nejen do soukromí římských vládců
-
Georges Rodenbach: Mrtvé Bruggy. Mistrovská novela belgického autora
-
Josef Pohl: Kdo je mým soudcem? Jiří Holý v roli muže, který čelí vlastnímu rozsudku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.