Krajina jako balzám na nervy. Staňme se poutníky, procházka přírodou nás přiblíží kořenům a životu

27. duben 2020

Největší audioportál na českém internetu

Při cestách krajinou navazujeme určité pouto, proto se stáváme poutníky | Foto: Vladislava Wildová, Český rozhlas, Český rozhlas

Při cestách krajinou navazujeme určité pouto, proto jsme poutníky. Rytmem kroků a dechu jako bychom s ní vstupovali do vnitřního dialogu, jsme k ní poutáni, jsme její součástí. Prostupuje nás, i když si to můžeme uvědomit až když se zastavíme a usebereme.

Krajina nás může zbavit strachu a úzkosti, kterou teď mnozí prožíváme. Ivo Chocholáč, odborník na spiritismus, učitel a pracovník novopackého muzea, nás zavedl do magické krajiny Novopacka, která je charakteristická svou červenicí a zemskými poklady, drahokamy a polodrahokamy.

Při cestách krajinou navazujeme určité pouto, proto se stáváme poutníky

Doba se dnes přímo nabízí k tomu, abychom se zastavili v krajině, stali se poutníky, získali v ní novou energii, zvlášť teď, na jaře, kdy se všechno probouzí.

Důležitý je nejen náš pohyb v krajině, ale i v naší mysli

Okolnosti těchto dnů nás vyzývají k zastavení, ke klidu, k užšímu sepětí s krajinou, které pro nás může být i návratem do dětství.

Čtěte také

Cítíme se tam dobře a náš život se stává pobytem, kdy znovu najdeme i svůj domov.

S balvanem, s meandrem říčky nebo se stromem na horizontu můžeme navázat pouto. Z obrazu krajiny vystupuje paměť krajiny: bezpočet příběhů, které jsou v ní uložené. Dává nám energii a volnost.

Krajina Novopacka podle Ivo Chocholáče připomíná vlny rozbouřeného moře, navíc do červena zbarveného, nemá plynulou zástavbu.

Při cestách krajinou navazujeme určité pouto, proto se stáváme poutníky

Jsou tu samoty, na kterých bývali lidi „usebráni“ a vstupovali s krajinou do vnitřního dialogu. Tam se zrodily babky kořenářky, tam začíná i příběh novodobého spiritismu.

Související

E-shop Českého rozhlasu