Pokud budeme neustále dělat nové inscenace, brzy se vyčerpáme. Souzníme s tezí HaDivadla, říká ředitel Divadelní Flory Petr Nerušil
Mluví o sobě jako o nesnesitelně systematickém člověku, i proto si ve Vizitce nechal zahrát po sobě jdoucí skladby z jednoho alba. Přes dvacet let je spojený s festivalem Divadelní Flora, o kterém mluví jako o příběhu, jehož součástí jsou různé postavy. On je jakožto dramaturg a ředitel festivalu jednou z nich. S Petrem Nerušilem mluvil ve Vizitce Aleš Spurný.
Studoval filozofii, bohemistiku i divadelní vědu, nakonec ale zakotvil u festivalu Divadelní Flora. Před dvaceti lety tam začínal jako produkční, dnes je součástí dramaturgického týmu a na festival dohlíží také z pozice ředitele.
V netradičně pojaté Vizitce, kterou Aleš Spurný natáčel venku nedaleko centra festivalového dění v historické části Olomouce, hovořila kromě Nerušila i jeho blízká spolupracovnice a dramaturgyně německojazyčného programu Dominika Široká. Právě kombinace životních zkušeností, estetiky i odlišného názoru na některé společensko-politické aspekty prý dělá jejích spolupráci úspěšnou.
Divadlo, které rozšíří divákovu perspektivu
Letošní Flora se zaměřila na osobnost uměleckého šéfa brněnského HaDivadla Ivana Buraje, jím připravené inscenace a také na koncepci této brněnské scény, která je založená na nerůstu. „HaDivadlo upozorňuje na to, že člověk, který se chce autenticky zabývat zásadními tématy, by měl mít prostor se zastavit a popřemýšlet nad nimi. Jeho prací by nemělo být neustále dokola vymýšlet produkt, vlastní by mu mělo být i to, že si přečte knihu, zajde na koncert, bude mít čas na lenošení a vstřebání inspiračních podnětů. Je důležité upozornit na to, že pokud budeme něco neustále produkovat, brzy se vyčerpáme,“ říká na konto praxe předcovidových let, kdy bylo běžné, že divadelní scény během sezony přišly třeba s pěti premiérami.
Petr Nerušil ve Vizitce zmínil i své režijní zkušenosti, popsal také, jak se Divadelní Flora vyvíjela a jak jeho tým přemýšlí nad dalšími možnostmi celé akce. Mezi často diskutovanými tématy je zejména finanční dostupnost inscenací i pro lidi s nízkými příjmy a také ekologické aspekty spojené s divadelní dopravou souborů přes celou Evropu. Zdůraznil i neustálou potřebu festivalu „vysílat do světa“ inscenace, které přinášejí na svět pohled rozšiřující perspektivu. Mezi těmi letošními to byla i inscenace Zdeněk Adamec + Sebeobviňování od německého dramatika a spisovatele Petera Handkeho, které v Divadle Na Zábradlí režíroval Dušan Pařízek.
Související
-
Lenka Šaldová: Moderní hudební divadlo? To chce víc než jen nové kostýmy a dnešní reálie
Devatenáct operních představení čítá 14. ročník festivalu hudebního divadla Opera, který začíná 4. ledna. Už osmnáct let ho vede Lenka Šaldová.
-
Zuzana Burianová: Žádný festival jsem v plánu neměla. Chtěla jsem jen vytřídit dědovu skříň
Odkaz Emila Františka Buriana nyní veřejnosti připomíná Burianova vnučka Zuzana, a to speciálním multimediálním Festivalem EFB.
-
Dobrý kritik by měl umět vidět, slyšet a psát, říká zakladatel časopisu Svět a divadlo Karel Král
Po dvaatřiceti letech odešel z vedení časopisu Svět a divadlo jeho zakladatel a šéfredaktor Karel Král. Proč? Důvody popsal ve Vizitce Veronice Štefanové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka