Lenka Šaldová: Moderní hudební divadlo? To chce víc než jen nové kostýmy a dnešní reálie

Divadelní vědu chtěla Lenka Šaldová studovat od střední školy, s diváckou zkušeností omezenou na rodný Liberec se ale přihlásit netroufla. Do Prahy se tedy vydala studovat bohemistiku a divadlo začala studovat až o rok později. To už měla nakoukáno přes tři stovky nejen činoherních představení - jak ve Vizitce řekla, v divadle byla v Praze ten rok každý den.

K opernímu divadlu ji nejprve nasměrovali pedagogové Radmila Hrdinová a Josef Herman, s opravdovou kvalitou v oblasti opery se pak setkala během studijního pobytu v Berlíně. „I v Německu jsem byla v divadle denně, viděla jsem tam stovky představení. Tamní Komische Oper mi ukázala, jak vypadá moderní operní divadlo. Je to takové, které vypráví příběhy, které jsou nám blízké, a dělá to nám blízkým jazykem. Nebojí se přitom příběh přehodnotit a ptá se, čím je aktuální dnes. Moderní divadlo zkrátka neznamená, že jen převléknete lidi a do příběhu dáte dnešní reálie,“ konstatuje.

Liškou Bystrouškou nezarmoutíš

Úroveň českého a slovenského operního divadla mohou zakrátko na vlastí oči a uši zhodnotit i tuzemští návštěvníci. Čtrnáctý ročník festivalu hudebního divadla Opera začíná v Praze 4. ledna, sedmnáct představení je v programu rozprostřených až do začátku března. Jednotlivé operní tituly nominují samotné přizvané scény, i proto bude v Praze uveden také Weberův Čarostřelec v kontroverzním nastudování Slezského divadla Opava.

Čtěte také

Josef Jelínek: „Budoucímu návrháři kostýmů,“ psaly mi jako klukovi do památníčku divadelní hvězdy

Nejzajímavější práci podle Lenky Šaldové v současné době odvádí brněnská Janáčkova opera, k návštěvě proto doporučuje Příběhy lišky Bystroušky režiséra Jiřího Heřmana. Diváky by mělo zaujmout také představení Osud od Leoše Janáčka v podání ostravského Národního divadla moravskoslezského nebo „dvoják“ oper Sergeje Rachmaninova Francesca da Rimini a Lakomý rytíř v podání Divadla F. X. Šaldy z Liberce.

V čele festivalu Opera Lenka Šaldová stojí od roku 2001, tehdy vedení převzala bez větších organizačních zkušeností. O celé akci s rozpočtem šest milionů korun dnes s nadsázkou mluví jako o volnočasové aktivitě, na plný úvazek se totiž věnuje sbírce loutek v Národním muzeu.