Josef Jelínek: „Budoucímu návrháři kostýmů,“ psaly mi jako klukovi do památníčku divadelní hvězdy
Herce, pěvce a tanečníky ve více než osmi stovkách inscenací v České republice i ve světě „oblékl“ kostýmní výtvarník Josef Jelínek, který letos slaví sedmdesáté narozeniny. Klíčovou roli v jeho kariéře měla opera Rusalka, a i o tom s ním ve vltavské Vizitce mluvil Daniel Jäger.
Dvakrát v Praze, třikrát v Brně, jednou v Ústí nad Labem, Liberci nebo Banské Bystrici – tolikrát připravoval Josef Jelínek kostýmy ke Dvořákově opeře Rusalka. Je to také první opera, v níž jakožto člen baletní přípravky Národního divadla takzvaně statoval. A už tehdy se v jeho srdci začala rodit láska ke scénografii a ke všemu, co souviselo s divadelními kostýmy.
Josef Jelínek bydlel s rodiči v centru Prahy nedaleko dětského divadla Říše loutek, což pro něj byl nekonečný zdroj inspirace. To, co se mu honilo v hlavě a co viděl kolem sebe, si rád zaznamenával do (dodnes schovaného) památníčku.
Stránky sešitu jsou pokryté nejen prvními skicami kostýmů, ale také vzkazy a podpisy od operních, divadelních a baletních hvězd, s nimiž se Josef Jelínek jako dítě potkával. Nejvýš staví podpis Milady Šubrtové, dlouholeté sólistky opery Národního divadla, která se proslavila právě v roli Rusalky. A potěšil ho také vzkaz pěvce Karla Kalaše. Vzkaz „budoucímu návrháři kostýmů“ je právě od něj.
„Měl jsem tehdy velkou radost, že si mě všímali,“ vzpomíná letos sedmdesátiletý Josef Jelínek na formující období. „Ale vůbec by mě nenapadlo, že se do divadla vrátím jako výtvarník, splní se mi sen a budu Rusalku oblékat.“
Princ byl malíř, Rusalka jeho múza
Později Josef Jelínek absolvoval průmyslovku a Vysokou školu múzických umění v Bratislavě. Po angažmá ve Zlíně se v roli kostýmního a scénického výtvarníka přesunul na začátku 80. let do Národního divadla a pak do Státní opery Praha.
Jeho první „velkou operou“ byla v roce 1974 Madame Butterfly v brněnském Janáčkově divadle v režii Evalda Schorma, rád ale vzpomíná například i na spolupráci s režisérem Karlem Drgáčem v Banské Bystrici. Tam se při přípravě opery Rusalka inspirovali Gustavem Klimtem. „Princ byl malíř, Rusalka jeho múza a ostatní figury se podřídily prostředí, kde dekorace tvořily velké reprodukce obrazů.“
Dobrý kostýmní výtvarník by měl podle Josefa Jelínka ctít kontext, v němž konkrétní představení vzniká, fyzické proporce herců, tanečníků a pěvců a měl by být také vzdělaný. „Znát texty představení, dějiny hudby i umění, to všechno je důležité. Němci pro to mají dobrý termín Gesamtkunstwerk - dílo, které spojuje více druhů umění,“ říká.
„Po zdrojích“ šel sám odmalička. Byl častým návštěvníkem Uměleckoprůmyslového musea, které mělo velkou sbírku divadelních kostýmů. „Jednou se mi líbily ty secesní, pak zase renesanční a empírové. Měl jsem oči otevřené a nasával jsem všechno,“ dodává s tím, že až čas ukázal, co z toho bylo v jeho práci použitelné.
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Josef Jelínek mluví detailně o své profesi i o spolupráci s režisérem Petrem Weiglem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
