Pojďte si číst Severské pohádky

V roce 1957 vydalo Státní nakladatelství dětské knihy v překladu Gustava Pallase Severské pohádky - tehdy s ilustracemi Františka Zálešáka, jenž byl patrně první, kdo českým dětem ukázal trolla. Titul knihy posloužil nyní jako název pětidílného pohádkového čtení v cyklu Stránky na dobrou noc. A to přestože ve výběru nakonec zůstaly jen dvě pohádky Gustava Pallase.

Každý má rád pohádky. Nebo ne? Kolega literární historik si odpověděl kladně, a když se stanice Vltava rozhodla rok 2012 věnovat severské literatuře, nabídl do rozhlasového cyklu Stránky na dobrou noc Severské pohádky Gustava Pallase. Vzápětí však literární historik odcestoval řka před cestou, že to jistě zvládneme i bez něj.

Gustav Pallas, jehož překlady Knuta Hamsuna vycházely v polovině druhé dekády minulého století, překladatel Ibsena ale i Hanse Christiana Andersena a autor knihy Hvězdy severu s vysvětlujícím podtitulem Kapitoly z kulturních dějin severských, měl určitě ty nejlepší předpoklady k napsání dobré pohádkové knížky. A tak jsem se začetla do pohádek švédských, norských i finských. Hledala jsem příběh, který by se výrazně odlišoval od naší domácí pohádkové zkušenosti, hledala jsem dramatická vyprávění o trollech, skřítcích, bájných ostrovech, havranech a tuleních.

Upřímně řečeno - docela mne překvapilo, že se pohádky našich severních sousedů od těch našich liší tak málo! Našla jsem sice ostrovy, trolly i skřítky, ale v rámci těchto kulis odehrávalo se v podstatě totéž co v českých chalupách a zámcích. Jen princeznu, kupříkladu, naštvaná sudička nenechá píchnout se do prstu, ale rovnou ji promění v tuleně. Zdálo se mi to málo, hledala jsem tedy další zdroje. Půjčila jsem si Pohádky severního větru Dagmar Findové, Pohádky ledového větru Miloše Malého, Pohádky severní noci téhož autora, knihu islandských pověstí a pohádek Mrtvému nože netřeba a neúspěšně jsem se pokusila získat Finské pohádky Marka Světlíka. Na tomto místě se mé pohádkové pátrání proměnilo v příběh téměř detektivní, do něhož se zapojil taky Skandinávský dům v Praze a vzdáleně i katedra nordistiky. Ani dnes nevěřím, že Marek Světlík neexistuje.

Každopádně úžasná knížka Mrtvému nože netřeba si zasloužila vlastní prostor a taky jej dostala, stejně jako norské pohádky, které jsou, patrně díky pozici Norska na samém okraji Evropy, skutečně jiné. Ze zbývajících příběhů vybrala jsem nakonec z knihy Gustava Pallase jednu švédskou a přece jen jednu norskou pohádku a z knihy Miloše Malého Pohádky severní noci dvě dánské a jednu islandskou pohádku. Každá je jiná a všechny jsou půvabné.

Zbývá dodat, že pět severských pohádek v ostravském studiu natočila herečka Anna Cónová pod režijním vedením Tomáše Jirmana, se kterým technicky spolupracovala Hana Plecháčková. Prý spolu prožili pohádkový týden. Není důvod jim nevěřit. Vysíláme v rámci Severského roku na Vltavě.

autor: ele
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.