Pojďme to udělat celý! Jak Rabelaisův román Gargantua nově překládala tzv. Cibulská Theléma?

Kdo nečte Rabelaise, ochudí se o spoustu legrace i spoustu smutku, který je pod ní skryt. Protože skutečná legrace je jenom taková, pod kterou je hluboký smutek nad světem, říká Martin C. Putna
Vloni vyšel česky nový překlad Rabelaisova Pantagruela, za který Patrik Ouředník získal Cenu Josefa Jungmanna. Paralelně s ní ale vznikal také překlad knihy Gargantua, který je kolektivním dílem takzvané Cibulské Thelémy pod vedením Petra Wohlmutha a Martina C. Putny.
„Arcidílo renesančního humanismu a reformismu, potopa rafinovaných obscenit, brutální kritika soudobé církve a univerzity, snění o světě lepším a svobodnějším,“ tak je Rabelaisův román Gargantua charakterizován v anotaci nového českého překladu. Ten vznikl na bytovém semináři při Fakultě humanitních studií. „Došlo k tomu tak, že jsme Gargantuu na semináři četli v tom dosud jediném existujícím překladu Jihočeské Thelémy, která na tom pracovala před sto a více lety. A zjistili jsme, že chlapci romanisté byli ve dvacátých letech trochu přeučesaní a občas chtěli být renesanční, tedy archaičtí a někdy to uhlazovali, a říkali jsme si: Tuhle větu bychom mohli přeložit jinak. A těch vět přibývalo, až jsme si řekli: Tak co abychom to přeložili celý?“ líčí Martin C. Putna.
Jako pes stíhejte je rychle a zaútočte na ně směle, na tyto knihy tlusté a tučné. Čichejte k nim a omamujte se jejich vůní. A pak pozornou četbou a neuspěchanou meditací o přečteném rozkousejte kost a vysajte morek, totiž jádro těchto knih…
François Rabelais, předmluva
Kdo se ale skrývá pod názvem Cibulská Theléma? „Je to volné uskupení, které stejně jako Gargantua mění velikost, množství i obsazení. Členy a členkami nejsou jenom studující z FHS, ale i z jiných fakult, potažmo univerzit. Je to spolek veselých intelektuálů, kteří se rádi rýpou v textech,“ vysvětluje jedna z kolektivu překládajících Martina Josefina Plass. A Martin C. Putna dodává: „Pod vlivem Bachtina se tu šíří omyl, že Gargantua je kniha lidové kultury. Gargantua je kniha od intelektuála pro intelektuály ‒ s lidem to nemá nic společného. A tak místo, abychom dělali obrovský poznámkový aparát pod čarou, tak zrcadlově s textem běží napravo komentář, který vysvětluje jména, souvislosti, širší historické kontexty; co sám Rabelais četl, jak vychází z antické satiry, nakolik byl příznivcem reformace…“
Proč nový překlad románu Gargantua není nijak navázán na nedávný převod Pantagruela od Patrika Ouředníka do češtiny? Co znamená výraz „theléma“? Kdo se v románu jmenuje Grandochřtán nebo Tyršités? Proč je příběh v novém vydání zasazen nikoli do lokality v Rabelaisově rodném kraji kolem Tours, ale do jižních Čech? O tom na Vltavě hovořili Martin C. Putna a Martina Josefina Plass.
Související
-
Cenu Josefa Jungmanna za rok 2022 získal Patrik Ouředník za překlad Rabelaisova Pantagruela
Cenu Josefa Jungmanna obdržel Patrik Ouředník, který se Rabelaisovým dílem zaobírá tak důkladně, že ho už dříve ve Francii ocenili za mystifikaci v autorově stylu.
-
V literatuře jsem vždy viděl nástroj kolektivní paměti, říká Jiří Pelán
Ze své knihovny vybírá překladatel a vysokoškolský pedagog Jiří Pelán. Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Připravila Blanka Stárková. Repríza z roku 2018.
-
Vtip, satira i cesta do hlubin. Jak se překládá dva tisíce let staré dílo?
Nakladatelství Academia vydalo nový překlad Petroniova Satyriconu. Překladatel tohoto dva tisíce let starého díla, které ovšem nyní působí navýsost moderně, je Petr Šourek.
Nejposlouchanější
-
Josef Váchal: Krvavý román. Temná krása literární krutosti
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Casanova, Don Juan a spol. Povídky o dobyvatelích ženských budoárů
-
William Shakespeare: Veselé paničky windsorské. Jan Pivec jako tragikomický hrdina slavné komedie
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.