Po srpnu 68 jsme nechtěli žít méně svobodně než předtím. Poslechněte si koncerty českých hudebních emigrantů

V jednom případě šlo již dokonce o již o kariéru světovou. Pak ale v přelomových osmičkových rocích naší historie dospěli k rozhodnutí vlast opustit, případně se do ní nevrátit. A znovu ji spatřili až opět coby svobodnou zem po roce 1989. Pětilístek novodobých českých hudebních emigrantů vám představíme ponejvíce snímky na vzácných gramofonových deskách z fonotéky Českého rozhlasu, z nichž některé k nám připutovaly i přes oceán. A z kterých vystupuje i otázka, jakou nenapravitelnou škodu odchodem těchto lidí do ciziny naše kultura utrpěla.

Eva Bernáthová, klavíristka, jejíž pražský sólový debut v Čajkovského Koncert b moll roku 1947 musel pro velkolepý úspěch být opakován, a která do roku 1968, kdy se rozhodla pro emigraci, hrála po celé Evropě, natáčela desky a dostávala za ně prestižní ceny.

Karel Janovický, skladatel, klavírista a dirigent, který měl první hodinu klavíru v pěti letech, nadějný tvůrčí duch, který se po emigraci stal klíčovým pracovníkem BBC v Londýně.

Rafael Kubelík, dirigent a skladatel, který se jako velmi mladý stal úspěšným šéfem České filharmonie a po osvobození v roce 1945 s ní měl velkolepé plány.

Rafael Jeroným Kubelík, významný český dirigent, již méně je znám též jako hudební skladatel a houslista ve Smetanově síni při zahajovacím koncertu Pf 1990|foto:Václav Jirsa, Právo / Profimedia

Karel Husa, skladatel, dirigent a pedagog, který se rozhodl nevrátit ze studií v Paříži, přijal nabídku vyučovat v USA a tam také zažil největší skladatelské úspěchy, a který se nám představí jako autor výrazově i technicky exponované hudby s výrazným podílem dechových nástrojů na jedné straně, i jako autor intimních písní vzdávajících poctu folklóru rodné země.

Rudolf Firkušný, klavírista, který si během druhé světové války vybudoval světové jméno a po ní se mohl stát vlajkovou lodí československé kultury, a který na jednom z prvních koncertů v USA hrál Koncert g moll Antonína Dvořáka.

Čtěte také

Karel Husa, držitel Pulitzerovy ceny i autor Hudby pro Prahu 1968. Připomínáme 100 let od narození skladatele

Za Rafaelem Kubelíkem se pak vydáme i v pátečním Koncertu klasika 13. srpna. Zazní legendární záznam provedení Smetanovy Mé vlasti z roku 1990, kdy Kubelík po více než čtyřiceti letech stanul v čele České filharmonie. A uslyšíte také několik unikátních snímků, které dobře dokumentují jeho oduševnělý vtip, energický šarm a hluboký rozhled; Rafael Kubelík promluví na záběrech z let 1938 a 1945. A také v úryvku ze zpravodajství Československého rozhlasu z 8. dubna 1990, kde si zpřítomníme Kubelíkův přílet na ruzyňské letiště.