Stáří vpřed. Příběhy autorů i interpretů, kteří uměli uchovat dobré víno až do konce
Hudební historie má ráda mladé tvůrčí génie a zázračné děti u klavíru, ale na moudrost a hloubku stáří občas zapomíná. Přitom mnozí autoři svou pravou jiskru našli až po padesátce a je nemálo muzikantů, kteří si uchovali pružnost těla klidně do osmdesáti let a přidali k ní nadhled a prožitou zkušenost toho, že jsou na světě i důležitější věci než vyprodané sály. Stáří jako devíza a ctnost je námětem Poledních koncertů, které uvádí Michaela Vostřelová od 21. října 2024.
Britský skladatel Ralph Vaughan Williams zkomponoval první symfonii po čtyřicítce, klavírista Arthur Rubinstein hrál velké koncerty ještě v šestaosmdesáti a dirigent Herbert Blomstedt to za všechny shrnul názorem, že odchod do důchodu není otázkou věku: „Hudbu miluji tak moc,“ říká, „že prostě nemůžu odejít. Pořád je tady něco nového, co se chci naučit.“ V Poledních koncertech tohoto týdne tedy nezazní nic o ujíždějícím vlaku nebo neschopnosti jít s dobou. Právě naopak.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Psí voják Filip Topol. Portrét hudebníka, básníka a sebevraha životem
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Richard Brautigan: V melounovém cukru. Psychedelický román, který uchvátil generaci hippies
-
Mario Vargas Llosa: Krásné oči, ohyzdné obrazy. Zničující kritika navždy změní námořníkův život
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
