Petr Šabach: Občanský průkaz. Příběhy revoltující mladé generace v totalitním Československu
Svou v pořadí desátou knihu autor dedikoval „kamarádům z Dejvic a Letné“. V Dejvicích a přilehlých čtvrtích se odehrává většina jeho autobiografických, humorně i tragikomicky laděných příběhů, z nichž některé známe z filmového zpracování. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Jedna věc se jim podařila. Představte si, že jak sem starej, tak když někde zahlídnu policajta, hned si automaticky šahám na kapsu, jestli u sebe mám občanku... a to je mi přes padesát!
Petr Šabach, 2006
Svou desátou knihu dedikoval Petr Šabach (1951–2017) „kamarádům z Dejvic a Letné“. V těchto čtvrtích se odehrává většina jeho autobiografických, humorně i tragikomicky laděných příběhů, z nichž některé známe z filmového zpracování.
Řada epizod příběhů knihy Občanský průkaz se odehrává od konce 60. let do doby po listopadu 1989. Vyprávění začíná ve chvíli, kdy žáci poslední třídy základní školy přebírají doklad totožnosti. Tím začíná nepřetržitý sled šikanování mladých lidí ze strany režimu, představovaného horlivými zástupci socialistického státu – příslušníky Veřejné bezpečnosti či Pomocné stráže VB.
Pro skupinu pubertálních mladíků se stává uzlovým bodem jejich života nikoli srpen 1968, nýbrž srpen 1969, kdy se proti občanům postavily ozbrojené složky vlastní země. Nikoli okupanti, ale domácí policisté, milicionáři a vojsko se zbraněmi a obušky v rukou, kteří bezohledně mlátili své spoluobčany. Na tyto tragické události, jimiž začalo dlouhé období „normalizace“, se především soustředil náš pořad.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.