Pečovat o tanec znamená bojovat proti předsudkům. Tanec Praha oslavil „třicítku“
Mezinárodní festival Tanec Praha je největší taneční událostí roku. Díky němu má českému publiku kontakt se světovým děním v oblasti současného tance a pohybového divadla. Letos se festival konal po třicáté.
Před třiceti lety byl Tanec Praha především snem, snem nadšené optimistky Yvony Kreuzmannové, která je synonymem, či personifikací, celé události. Žánr současného tance, který se Yvona rozhodla prezentovat v České republice, byl na začátku devadesátých let veřejnosti neznámým druhem umění. Yvona se stala jeho neúnavným evangelistou. Po několika zahraničních stážích, které absolvovala na začátku 90. let, si rychle udělala přehled o světové taneční scéně a začala odvážně zvát do Prahy špičkové soubory. Její prioritou byla vždy kvalita nikoli kvantita. „ I když se festival rozrostl po celé České republice, tak dramaturgický výběr programu je velmi úzký a vychází ze znalosti stovek představení,“ říká Yvona Kreuzmannová.
Počátky festivalu Tanec Praha, byly jistě složité, ale vše se kompenzovalo nadšením, zvědavostí, zkrátka energií, kterou v sobě nové projekty přirozeně mají. Zásadní komplikaci představovala naprostá nepřipravenost Prahy ve smyslu hracích prostor, technických týmů a publika. Zahraniční soubory však tehdy ochotně vstupovaly do podmínek, které by jinde ve světě zřejmě odmítly. Tento zájem a nadšení ke konci 90. let upadaly a Tanec Praha se musel vyrovnat se ztrátou podpory zahraničních subjektů a nahradit je sponzory, kterých v Česku nikdy nebylo nazbyt.
Na festival se také můžeme dívat jako na manažerský fenomén, neboť po celou dobu existence pracoval jeho tým v různě složitých podmínkách. Největší krizi zažil v roce svého dvacátého výročí, kdy pražský magistrát rozhodl o 90% krácení dotace a program festivalu se musel redukovat na naprosté minimum.
Pod heslem „krize je šance“ se znovu festival zvedl z popela a dokázal stále růst a plnit funkce, které se ve vyspělém světě od festivalů očekávají – to znamená nejen prezentovat zahraniční tvorbu, ale také podněcovat tu domácí, hrát roli koproducenta, rozvíjet nejrůznější linie doprovodných programů, zajišťovat program v regionech atd.
Eun-Me Ahn: Řeč těla umí víc než slova, je v ní celá naše historie
Korejská choreografka Eun-Me Ahn se rozhodla, že prostřednictvím tance osvobodí ze spárů tradiční výchovy plné disciplíny a sebeovládání generaci žen narozených ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století. Řeč těla umí více než slova, je v ní celá historie člověka, tvrdí Eun-Me Ahn, která patří k výrazným představitelkám současného korejského tance. Festival Tanec Praha uvedl její představení Dancing Grandmothers.
Doby, kdy festival organizovala nepočetná skupinka lidí, jsou pryč. Jeho tým je podstatně větší, než na začátku a ve svém čele, vedle Yvony Kreuzmannové, má také Markétu Perroud, někdejší tanečnici Pražského komorního baletu a baletu Lyonské opery. Svoje kontakty a znalost prostředí velkých světových scénách využívá nejen pro festival, ale pro celu českou taneční scénu. „Jsem člověk, který má rád lidi kolem sebe, který se rád napojuje, lidi mě inspirují, takže cítím určitou blízkost k umělcům, porozumění, a myslím, že je to vzájemné,“ reaguje Markéta na otázku čím jí její zkušenost tanečnice pomáhá s prací v top managementu velkého festivalu.
Za dobu své existence se na programu Festivalu vystřídala řada velkých jmen – Merce Cunningham, Martha Graham Dance Company, Marie Chouinard, Cloud Gate Theatre, Batsheva Dance company, les ballets C de la B, Sidi Larbi Cherkaoui a Akram Khan a řada dalších. Nebýt festivalu, nikdy bychom patrně tyto soubory a umělce v Česku neviděli. Jednou z těch, kdož se na festivalu objevuje pravidelně, a často se do Česka vrací, je Karin Ponties, Francouzska působící v Belgii. Pro ni je festival Tanec Praha srdeční záležitostí a i když s Yvonou Kreuzmannou občas „bojovaly“ cítí, že k sobě chovají vzájemný respekt. „A na Tanci Praha je jedna dobrá věc, a to, že Markéta a Yvona se skutečně starají o tvorbu, podporují vznik nových inscenací, pečují o věci, a to je pěkné.“
Čtěte takéNa věku nikdy nezáleželo méně. Tanec Praha představuje díla vyzrálých osobností i mladých talentů
30. ročník Festivalu Tanec Praha je za námi, umělci se rozjeli do světa, diváci na prázdniny. Věřme, že poselství, která si letos festival vetknul do svého – motta, totiž, že tancem se dá bojovat proti předsudkům a že na věku nikdy nezáleželo méně byla předána a rezonují.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
