Pěchouček a bavlníková pole

5. duben 2012

Ve čtvrteční Čajovně zamíříme do pražského Divadla Komedie. Moderátorka Kateřina Rathouská ve studiu přivítá výtvarníka Michala Pěchoučka, který zde před nedávnem nejen coby scénograf, ale také režisér nastudoval drama V samotě bavlníkových polí.

O inscenaci řekl: „Tragika života spočívá možná v tom, že si aspoň jednou během dne klademe podmínky, čím by náš život měl být naplněn, a dobrovolně se opájíme jedovatým sentimentem po tom, co nám chybí. Hodnotíme kvalitu naší existence jako nějaké zboží. O podivném obchodu, o nesmyslnosti sentimentu, sebedestrukci a ubohosti nesplnitelných tužeb je pro mě Koltésova hra. Sám dělám neustále tu samou chybu, a proto mě jeho text od začátku vzrušoval.“ Co ho nejvíc zajímalo na divadelní práci a jak reaguje na negativní hodnocení? Připomeňme, že kupříkladu teatrolog Vladimír Just označil v Lidových novinách nové představení za „nejslabší opus“, který na této scéně viděl za posledních deset let.

Dalším hostem pořadu bude dramaturgyně a překladatelka Viktorie Knotková. Kromě výše zmíněného počinu promluví i o připravovaném jevištním provedení monodramatu Kathariny Schmitt s názvem Sam v režii Kamily Polívkové, které bude mít premiéru 27. dubna. „Sam (hraje ho Karel Roden) je umělec, který zkoumá hranice svých možností. Jedinečný živý výstavní exponát. Dobrovolně sám sebe uvězní do vlastnoručně vyrobené klece, aby tam strávil jeden rok v naprosté izolaci. Po dobu trvání tohoto experimentu nesmí mluvit, číst, psát ani sledovat žádná média; každý den dostává stejné jídlo a v přesně stanovenou dobu ho navštěvuje jediný člověk, který pořídí jeho fotografii,“ uvádí se v anotaci. Jak pokus dopadl, se dozvíme už brzy.

autor: krs
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.