Pavla Horáková: Pohoda – česká cesta za štěstím

Lifestylové časopisy překypují články a knihkupectví knihami nesoucími tajuplné názvy připomínající nábytek z Ikey. Hygge, lykke, lagom, fika, sisu a niksen jsou zaříkávadla, která nás mají zbavit stresu a uvést do harmonie se sebou a světem.

Dánský koncept hygge, to je útulný, vyhřátý domov, svíčky, vlněné ponožky a ušák u krbu. Koncept lykke – štěstí, to už je úplná věda. Také za ním stojí kodaňský Výzkumný ústav štěstí. Švédové nemohli zůstat stranou. Jejich cesta ke spokojenosti se jmenuje lagom. Znamená to přiměřeně, ani moc, ani málo, zkrátka tak akorát. Životní styl lagom nalézá potěšení v jednoduchosti, spokojenosti s tím, co máme, a ve schopnosti si to co nejvíc vychutnat.

Kniha Hygge, kterou napsala Marie Tourell Soderbergová, v češtině vydalo nakladatelství Euromedia|foto:Andrea Poláková,Český rozhlas

Další švédský pojem, fika, znamená přestávka na kávu, ale je to mnohem víc. Je to čas s přáteli a kolegy u šálku kávy či čaje a pohoštění. Fika je rituál, životní postoj a stav mysli. Se svou troškou do mlýna přispěchali i Finové. Jejich návod na kvalitní a zdravý život se jmenuje sisu a spočívá v rozvíjení zdatnosti. Radí nám zapomenout na tělocvičny a diety a doporučuje otužování ve studené vodě, saunování, chůzi na čerstvém vzduchu, jízdu na kole a běhání.

Ke Skandinávcům se připojili i Nizozemci s vlastním konceptem boje proti stresu. Jmenuje se niksen, neboli nic, a radí nám zapomenout na diáře plné povinností i volnočasových aktivit. Nejlíp pro sebe i své děti uděláme, když nebudeme dělat nic. Vzdáme se snahy mít všechno pod kontrolou a zkusíme jen tak být.

Čtěte také

Pavla Horáková: O ženách a lidech

Ani na jednom z vyjmenovaných principů není nic převratného. Obdivuhodná je však schopnost opatřit banalitu atraktivním balením a s velkou přidanou hodnotou ji vyvážet do celého světa. Honba za štěstím je výnosný byznys.

Co kdybychom si my, Češi, dodali trochu skandinávského sebevědomí a zkusili předložit světu náš jedinečný návod na životní štěstí? Základem je jednoduché úderné slovo. Jedno šikovné bychom měli – pohoda.

K české pohodě spíš než zírání do krbu patří sledování televize, a to nejlépe několikáté reprízy normalizačního seriálu, filmu pro pamětníky, u nějž dokážeme repliky herců odříkávat spolu s nimi, nebo filmové pohádky, i když jsme dávno dospělí. Pohoda je bezstarostnost dětství, takže vánoční výzdobu nechte doma klidně až do Velikonoc.

Ke konceptu pohody patří plná lednice. Nezatěžujte se zdravou výživou. Sledovat složení, původ nebo kalorické hodnoty potravin je stresující. Pohodu naopak navodí dobrý pocit, že byly pořízeny výhodně. Důležité je množství. A také tradiční chutě.

Čtěte také

Pavla Horáková: O nevyslovitelnosti

K české pohodě se nehodí experimentování s cizími kuchyněmi. Pohoda, to jsou jídla od maminky a její maminky. Pohoda je nenáročná a spořivá. Nepotřebuje drahé kávovary, filtry, kapsle nebo šlehače mléka. K pohodě patří turek v pucláku s moudrým citátem.

Pohoda je domácká, k pohodě nepatří cestování. A když už, tak každý rok na stejné místo. Na tutéž pláž u Jadranu anebo ještě lépe na chatu na Sázavě. Místo sportování se doporučují rozvážné procházky se psem. Pohodě sluší drobnější plemena jako jorkširský teriér, jezevčík nebo knírač.

Koncept je hotový, teď už stačí jen pořídit poutavé fotografie, vymyslet výstižný podtitul, například: „To chce klid a nohy v teple,“ navrhnout atraktivní obálku, vytisknout knihu na křídový papír a pohoda může dobývat svět.