Pavel Molek: Křižovatky. Původní drama přiblíží osud Aloise Kříže, symbolu kolaborantství za protektorátu
„Je sechs hodin,“ oznámil 5. května 1945 ráno hlasatel Zdeněk Mančal, aby za pár hodin dalším voláním do éteru odstartoval Pražské povstání. Přesně ve stejném čase se jiný rozhlasový osud uzavíral. Redaktor Alois Kříž byl záhy po vypuknutí prvních střetů zatčen před rozhlasovou budovou a později pro kolaboraci s protektorátním režimem odsouzen k trestu smrti. V Křižovatkách se jejich cesty toho rána protnou... Premiéru poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Když je nepřítel v zemi, slušný muž kariéru nedělá, praví jisté úsloví. Původní rozhlasová hra Pavla Molka přibližuje životní cestu Aloise Kříže (1911), rozhlasového redaktora, jenž vešel do obecného povědomí jako symbol válečného kolaborantství a za své postoje později zaplatil hlavou.
Příběh za tímto symbolem odhaluje složitější osud člověka, kterého zásadně determinovaly poměry meziválečného Československa, který propadl obrovskému zklamání po Mnichovu a u něhož kolaborace nebyla výsledkem oportunismu, ale došlo k ní postupně a z přesvědčení. Z aktivistického novináře průměrných kvalit se stal angažovaný šiřitel nacistické propagandy a oddaný služebník nového režimu s mimořádnou mocí, platem i společenským statusem.
Křížova cesta, provázená mnoha chybnými kroky a pochybnými rozhodnutími, je zrcadlena v jiném osudu – Křížova vrstevníka a pozdějšího rozhlasového spolupracovníka, hlasatele Zdeňka Mančala (1913), symbolu Pražského povstání. Oba prošli vojenskou službou, oba se v mládí zabývali sportem, ale zatímco Mančal začal po nástupu protektorátu intenzivně spolupracovat s odbojem, Kříž psal pro Vlajku. Oba nastoupili do rozhlasu v průběhu války – každý však z jiného důvodu a s jiným přesvědčením, přesto byl Mančal v rámci své hlasatelské činnosti mimo jiné nucen číst za mikrofonem Křížovy fašistické glosy. Jejich osudy se pak zásadně protnuly při povstání, kterého se Mančal stal hlasem, zatímco Kříž se přidal k Němcům. A paradoxem jsou i jejich osudy poválečné – Kříž byl v roce 1947 odsouzen a popraven, hrdina povstání Mančal dostal v roce 1948 tři roky a cestu do uranových dolů...
Rozhlasové Křižovatky mají podobu přiznaně fiktivního dialogu o zásadních i dílčích rozhodnutích, před kterými stáli dva příslušníci válečné generace, jejichž osudy se protnuly v protektorátním rozhlase. Inscenaci připravil režisér Petr Mančal, kterého s rozhlasovým hlasatelem pojí vzdálené příbuzenství.
Související
-
Průvodce protektorátní Prahou. Vydejte se na procházku s historikem Jiřím Padevětem!
Procházky a zastavení věnované historickým událostem, které se v prostoru Pražského hradu a v budově rozhlasu na Vinohradské 12 odehrály během protektorátního období.
-
Jiří Suchý: Doktor Johann Faust, Praha 2, Karlovo náměstí 40. Osobitá parafráze faustovského tématu
Rozhlasová inscenace zachycuje studiovou rekonstrukci oblíbeného představení Divadla Semafor.
-
Jako dítě mě poslali na frontu. Setkání s Alfonsem Bradatschem nad jeho dílem Moje souřadnice
Německý kartograf a spisovatel českého původu Alfons Bradatsch prošel značně křivolakými životními cestami. Rozhovor s ním natočil básník a dokumentarista Miloš Doležal.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
