Paul Valéry: Sešity

Francouzský básník a esejista Paul Valéry (1871–1945) patří k nejvýznamnějším tvůrcům evropské literatury 20. století. Ve své generaci byl velkou autoritou v myšlení o umění a poezii. Stal se členem Akademie, držitelem Čestné legie, jeho texty vyšly v prestižní řadě nakl. Gallimard Pléiade.

V letech 1937–1943 byl profesorem poetiky v Paříži. Psaní poezie pojímal jako niternou práci, rozumovou konstrukci a v latinské tradici proti podvědomí, iracionalitě a inspiraci. Proti modernismu staví poezii klasickou a soustředěnou, odmítající fanatismus a anarchii ve jménu řádu a rovnováhy. K jeho významným sbírkám patří Mladá Parka (1917), Hřbitov u moře (1920) či třeba Kouzla (1922).

Roku 1894 začal psát první z celkem 261 Sešitů (Cahiers), jejichž poslední zápis je datován 1945 a rozsah činí 26 600 stran. Padesát let věnoval Valéry téměř zcela pravidelně každý den několik ranních hodin „intelektuální gymnastice“, úvahám o umění, politice, filozofii, analýzám svých názorů, úzkostí atd. Při vší rozmanitosti a komplexnosti jsou jeho Sešity myšlenkově vzácně homogenní, soustředěné na problematiku autorových vztahů ke světu, umění a vědám.

Paul Valéry koncipoval své deníkové záznamy v podstatě jako úvahy soustředěné na jednu hlavní otázku: jaká je podstata lidského ducha, jaké jsou jeho mechanismy, možnosti a hranice, jak pracuje lidská mysl? Tohoto filozofického, psychologického nebo vědeckého problému se přímo či nepřímo dotýkají prakticky všechny jeho deníkové zápisky.