Paganiniovské inspirace aneb Ctnosti a neřesti romantických virtuosů. Polední koncerty k poctě nejgeniálnějšího houslisty
Slovo virtuos je latinského původu a jeho kořen – virtus – znamená ctnost. Nakolik byl či nebyl ctnostný (ať už v hudebním umění, nebo ve svém životě) největší z houslových virtuosů Nicolo Paganini, to poodhalí Polední koncerty tohoto týdne, které vysíláme u příležitosti 240 let od umělcova narození.
Hlavně ale dají v bohaté míře zaznít pestrému spektru hudby: Nástrojově-revoluční hudbě samotného Paganiniho (uslyšíme mj. všech šest jeho houslových koncertů), hudbě, která ho ovlivnila (Tartini, Paisiello, Rossini), tak také hudbě skladatelů, kteří se nechali inspirovat Paganinim – především pak jeho houslovým Capricciem č. 24 a moll (Brahms, Liszt, Schumann, Rachmaninov a mnozí jiní).
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Josef Uher: Albína. O křehkém přechodu mezi dětstvím a dospíváním na venkově počátku 20. století
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
